Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu ve své zprávě konstatoval, že naplnění globálního cíle – udržet oteplení do roku 2050 na max. 1,5 °C po loňském nárůstu 1,1 °C – je bez drastických opatření nereálné. Bez přijetí a realizace dalších opatření by došlo v roce 2050 ke zvýšení průměrné teploty o 3,2 °C s nedozírnými dopady na část lidstva. Řešení spočívá v dekarbonizaci průmyslu a stavebnictví.
Stavebnictví se musí ubírat „zelenou cestou“ v rámci koncepce udržitelné výstavby, která spočívá v pěti principech:
- aplikace nízkouhlíkových recyklovatelných stavebních materiálů;
- realizace energeticky úsporných projektů výstavby v pasivním provedení;
- minimální zásahy do přírody;
- využívání materiálů od co nejbližších výrobců;
- recyklace odpadů.
V květnu loňského roku představila Evropská komise plán REPowerEU k ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech a ke zvýšení energetické účinnosti balíčku Fit for 55 z původních 9 na 13 %.
Součástí řešení jsou i opatření ke zlepšení energetické náročnosti budov s efektivnějším využitím vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů – ETICS. V ČR jsou budovy zodpovědné za 37 % konečné spotřeby energie a podílejí se 35 % na emisích CO2. Pomocí zateplení lze tyto emise snížit až o 28 % do roku 2050, kdy bude ještě 80 % stávajících budov v užívání. Důraz je kladen na snížení tepelných ztrát obvodových stěn, podlah a střech.
Problematiku aplikací ETICS v Evropě koordinuje asociace EAE – European Association for ETICS, jejímž členem je i náš Cech pro zateplování budov ČR. V pořadí již 6. evropské ETICS fórum se konalo 11. května 2022 v Praze. Několik dat z vystoupení předsedy EAE Ralfa Paskera:
- Spotřeba ETICS v Evropě v roce 2021 dosáhla více než 332 mil. metrů čtverečních.
- Z aplikovaných izolantů dominoval EPS – pěnový polystyren – 70% podílem, minerální vlna se podílela 26 %, zbývající 4 % připadla na fenolické pěny a polyuretany.
- V ČR bylo aplikováno 17 mil. m² ETICS při průměrné tloušťce EPS izolantu 168 mm a podílu EPS ve výši 65 % ze všech izolantů v důsledku přísné požární normy.
- Ve spotřebě ETICS na obyvatele dominuje Slovensko s 1,7 m² na obyvatele, ČR vykazuje spotřebu 1,5 m² na obyvatele.
- Životnost ETICS systémů se odhaduje na minimálně 50 let.
V ČR se začalo se zateplováním budov systémem ETICS začátkem 90. let minulého století, v Německu o téměř 30 let dříve. Systémem ETICS se v ČR v roce 1995 zateplil první 1 mil. m², v roce 2004 to bylo již 6 mil. m² a v dalších letech se postupně realizovalo přes 15 mil. m².
Na letošním 5. ročníku konference Recykluji! Neskládkuji vyjádřila ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO Pavlína Kulhánková názor: „Není jiné cesty, než řízeně třídit materiály při dekonstrukcích a demolicích stavebních objektů.“ Šance pro budovy odhaduje, že ročně se demoluje 200 středně velkých domů a 400 rodinných domů. V období 1988 až 2015 se při zateplování používal EPS s dnes již zakázaným retardérem hoření typu HBCDD – hexabromcyklododekanem. Takto zateplené domy se budou většinou demolovat až po roce 2038.
Místopředseda Cechu pro zateplování budov ČR Vladimír Vymětalík referoval na loňské konferenci o tepelné ochraně budov v Tatrách a návazně i na dubnovém workshopu v Kralupech nad Vltavou s názvem Pěnový polystyren a cirkulární ekonomika o osobních zkušenostech z řízené demontáže ETICS s EPS izolantem a z manipulace se vzniklým EPS odpadem.
Prvním krokem je studium dokumentace o historii zateplení. Pokud obsahuje EPS s retardérem HBCDD, pak takovýto odpad nesmí být skládkován a musí být zlikvidován energeticky v cementárnách nebo ve spalovnách nebezpečných odpadů. Další možností je chemická recyklace procesem PolyStyrenLoop na jednotce instalované v nizozemském Terneuzenu.
Řízená demontáž se musí provádět v ochranných pomůckách. Nejprve je nutné svisle naříznout vnější souvrství v pruhu o šířce cca 1 metr a demontovanou vrstvu přemístit na předem vyčleněné místo na staveništi. Doporučuje se postupovat v jednotlivých patrech lešení shora dolů.
EPS izolant se odstraní pomocí např. rovného rýče. Hmoždinky s plastovým trnem, které se používaly ve starších systémech, se odstraní současně s EPS. Demontované kusy EPS je vhodné před skladováním v polyetylenových pytlích očistit od stěrkové nebo lepicí hmoty a od kotevních prvků.
Ke zvýšení objemové hmotnosti EPS odpadů na 150–300 kg/m3 se doporučuje zmenšit jejich objem pomocí mobilního zařízení, tzv. kompaktoru. Produkt je následně vhodný pro recyklaci.
V dalších letech se bude počet dekonstrukcí a demolic zateplovacích systémů zvyšovat. Paralelně se budou zdokonalovat způsoby využití takto získaných odpadů. Praktické zkušenosti Ing. Vladimíra Vymětalíka, Ph.D., by měly napomoci následovníkům k první orientaci, resp. k optimalizaci postupů.
Ing. František Vörös, Sdružení EPS ČR
www.eps-cr.cz
