Stejně jako všechny materiály jsou i lišty a profily k dokončení podlah v interiérech v neustálém vývoji. Výrobci a prodejci hledají možnosti, jak tento sortiment obohatit novinkami, které rozšiřují možnosti jejich použití a v neposlední řadě usnadňují a zdokonalují práci řemeslníků, kteří je používají.
Obr. 2
Pokud bychom chtěli charakterizovat trendy poslední doby, tak by to určitě byla minimalizace a používání kovových odstínů profilů. V letech minulých se hojně využívaly přechodové a schodové profily kašírované fóliemi s imitacemi dřevěného povrchu (obr. 1). To na výběr fólií klade vysoké nároky, protože výrobci podlahovin na trh uvádějí stále nové a nové odstíny všech druhů krytin a zákazník by si přál, aby se povrch lišty použité podlahovině podobal co nejvíce. Naopak kovové odstíny eloxovaných hliníkových profilů, stejně jako jejich černé a bílé provedení, se stávají výrazným designovým prvkem současných interiérů.
Výrobci reagují i na trendy minimalizace těchto kovových prvků a zavádějí do svého sortimentu profily s co nejmenší viditelnou plochou.
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Nesmíme ale zapomínat na to, že původním úkolem např. přechodového nebo soklového profilu je potřebná dilatace podlahové krytiny. Fyzikální zákony se prostě obejít nepodaří a každý materiál více či méně reaguje na teplotu okolního prostředí a mění své rozměry. Jak dilatovat, když je potřeba dilataci řešit, kdy můžeme podlahovinu položit bez dilatace, to jsou otázky, které se někdy odbudou jen mávnutím ruky. Vždyť je to přeci snadné. A opravdu to tak snadné je?
„Snadné to není a mnohdy to je podceňované a někdy přehlížené jen proto, že správné informace a zkušenosti řemeslníkům chybí,“ říká k této problematice spolupracovník společnosti PROFIL Team a prezident Cechu podlahářů ČR Josef Voborník. „Podlahář si nemůže dovolit udělat dilataci tam, kde být nemá, stejně tak se nesmí stát, že se jí vůbec nezabývá. Riskuje tím poškození podlahy a nemalé peníze při reklamacích.
Obr. 6
Mnoho podlahářů se ohání normami ČSN. Ty jsou pouze doporučené, pokud se na ně neodvolává přímo výrobce dané krytiny. Před zahájením prací je potřeba, aby byly dilatace rozlišeny podle funkčnosti. Máme dilatace pracovní, smršťovací, konstrukční, akustické a každá má svůj důvod. Na každou takovou dilataci existuje promyšlené systémové řešení v podobě funkční lišty. Když je jasné, o jakou dilataci jde a jaká krytina se bude pokládat, stačí si jen vybrat z nabízených možností.
Co se týče dilatace kolem stěn a pevně stojících překážek, tam jsou dilatace od 3 do 15 mm. To, jak mají být velké, opět určuje výrobce dané podlahoviny. Je také rozdíl, zda se celoplošně lepí anebo se pokládá na volno. Rozdíl je v použitých lištách, ale i v možnosti použití polyuretanových a silikonových tmelů. Ne každý výrobce je akceptuje. Někteří je při pokládce svých podlahovin vysloveně zakazují, proto je nutné před pokládkou podrobně přečíst návody od výrobce. Při výběru potřebných přechodových i soklových profilů je nutné k těmto skutečnostem a požadavkům přihlížet.“
Obr. 8
Obr. 9
Na fotografiích jsou minimalistické dilatace a přechody ze sortimentu společnosti PROFIL Team (obr. 2, 3, 4, 5, 6). Patří k nim i nový „T“ profil 14 mm se stopkou pouhých 2,5 mm pro použití u krytin o této minimální výšce (obr. 7). Oblíbené drobné schodové hrany pro krytiny od 2,5 do 8 mm (obr. 8) byly pro letošní sezonu doplněny profily pro lamináty, parkety a dřevo 11 a 15 mm (obr. 9). Za pozornost stojí i několik typů dilatačních soklových profilů určených tam, kde je nedostatek místa – např. pod francouzská okna (obr. 10).
Obr. 10
U samolepicích přechodových profilů (obloučků i těch plochých) je použito „věčně živé lepidlo“, které má za úkol svými elastickými vlastnostmi umožňovat podlahové krytině potřebný pohyb při změnách teploty. A v této souvislosti jedna rada na závěr: Pokud tomuto lepidlu nedůvěřujete nebo potřebujete z nějakých důvodů, aby lišta nedilatovala, ale pevně držela, a chystáte se použít lepidlo typu MAMUT, nikdy nezapomeňte originální lepidlo z lišty odstranit. Mezi oběma lepidly totiž na základě jejich chemického složení dochází k reakci (postačí i výpary, nemusí se dotýkat) a po nějakém čase se z nich stane nevzhledný černý maz, který začne zpod lišty vytékat ven. To je jedna z příčin degradace lepidla. Další příčinou může být i agresivní chemie používaná při úklidu nebočištění podlahy.
