Dřevěné fasády – nechat zešednout, nebo natřít? A čím?

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Dřevěné fasády jsou vhodné jako finální obklad jak dřevěných staveb, tak zděných objektů. Dřevěná fasáda je ekologická, protože obzvlášť při použití evropských dřevin zanechává velmi malou uhlíkovou stopu. Je ke zdi připevněna na nosném roštu a díky tomu vzniká mezi zdí a dřevěným obkladem vzduchová mezera, která výborně slouží k odvětrání hlavně v případě, když ve stěně dojde ke zvýšení vlhkosti. Kromě toho funguje jako izolační vrstva, která reguluje teplotu v objektu v zimě i v létě. Dřevěná fasáda může být na rošt uchycena klasicky přišroubováním každého prkna, kdy jsou na fasádě vidět pravidelné řady použitých šroubů, nebo skrytým uchycením, kdy šrouby jsou překryty dalším prknem podobně jako šindele na střeše a vzhled fasády není nijak narušen.

Materiál pro dřevěné fasády

Kvalitně navržená a realizovaná dřevěná fasáda je univerzální a vkusně doplní tradiční i moderní architekturu. Základní otázka při jejím plánování je, jaké dřevo použít. Nejlevnější variantou jsou měkké dřeviny – klasický smrk, severský smrk, sibiřský nebo domácí modřín, z domácích tvrdých dřevin je populární hlavně akát. Sibiřský modřín je velmi trvanlivou dřevinou a díky hustším letokruhům se ve srovnání s domácím modřínem tolik nekroutí. Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny a tepelně upravené dřeviny (thermowood), nejčastěji sibiřský smrk, borovice nebo jasan. Tepelná úprava dřeva na průmyslové úrovni pod obchodním označením ThermoWood® byla rozvinuta v devadesátých letech 20. století ve finském výzkumném centru VTT ve spolupráci s finským dřevařským průmyslem. Dřevo vyráběné tímto tepelným procesem má oproti běžným i exotickým dřevinám nesporné výhody. U materiálu ThermoWood® dochází vlivem tepelné úpravy k tepelné degradaci celulózy, ligninu a hemicelulózy (řetězců cukrů). Upravené dřevo má vynikající odolnost proti hnilobě i proti dřevokaznému hmyzu. Rozkladem hemicelulózy se navíc zlikvidují látky vyživující dřevokazné houby. Díky odstranění těchto vyluhovatelných složek má ThermoWood lepší tepelněizolační vlastnosti. Tvrdost dřeva při tepelné úpravě mírně stoupá, avšak jeho pevnost se naopak mírně snižuje. Má lepší rozměrovou a tvarovou stálost, která je dosažena snížením nasákavosti dřeva o 30–50 %. Tepelná úprava není pouze povrchovou úpravou, ale úpravou dřeva jako materiálu v celé hmotě.

Přečtěte si:  Plísně na fasádách domů, proč vznikají, co mohou způsobit a jak jim předcházet

Fasády bez povrchové úpravy

Další důležitou otázkou je, zda dřevěnou fasádu natřít, nebo nechat přirozeně zešednout. S tím souvisí její životnost, kterou ovlivňuje řada faktorů. Nejen ty zřejmé, jako je druh použitého dřeva, ale i zdánlivé maličkosti, jako je orientace obkladu. Životnost silnějších obkladů uložených svisle může být až dvojnásobná v porovnání s tenčími palubkami orientovanými vodorovně. Zjednodušeně se dá říci, že neošetřené měkké dřevo vydrží na fasádě asi 10–15 let, tepelně upravené termodřevo přibližně 30 let a velmi odolná exotická dřevina bez jakékoli úpravy 40–60 let. Pokud se však rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch nebude šednout rovnoměrně, a to v závislosti na povětrnostních vlivech, poloze a členitosti povrchu. Místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou degradována (zešedlá) méně. Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější. Takováto úprava přitom nevyžaduje žádnou námahu – o všechno se postará příroda (obrázek 1).

Pokud se vám však šedá barva omrzí, nestačí dřevěnou fasádu pouze natřít, ale je třeba odstranit vrchní degradovanou vrstvu chemicky (odšeďovač dřeva) nebo mechanicky až na zdravé žluté dřevo. Dřevo ponechané bez nátěru však nejen šedne, ale na povrchu dochází k tvorbě prasklin, které jsou branou pro vodu podílející se na další degradaci.

Aby dřevěná fasáda dlouho vydržela, je nutné dřevo chránit především před vlhkostí a před povětrnostními vlivy (změnami teplot a UV zářením), které působí negativně samy o sobě a zároveň zesilují destruktivní účinky vlhkosti a připravují podmínky pro napadení škůdci. Určité ochrany lze dosáhnout konstrukčními úpravami, jimiž lze zajistit stékání vody z konstrukce a její neustálé provětrávání. Potřebná tloušťka nátěru musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, pokud mají hrany zaoblení o poloměru minimálně 2–3 mm. Na ostrých hranách palubek je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a zejména na spodních hranách dochází k průniku vody a selhání nátěrů (obrázek 2).

Obrázek 2: Selhání nátěrů na spodních ostrých hranách obkladů.

Nátěry nových dřevěných fasád

Pokud si přejete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musíte jej v pravidelných intervalech opakovaně natírat podle typu a kvality použité nátěrové hmoty a dřeviny, obvykle po třech až deseti letech. Při použití dnes moderního oleje budete muset olejování opakovat každý rok.

Přečtěte si:  Sportovní hala v Modřicích s plastickou omítkou

V případě, že chcete zachovat kresbu dřeva, jsou lazury vhodné jak pro první nátěry nových dřevěných fasád, tak pro renovaci. Počet vrstev přitom záleží na savosti dřeva. Lazury jsou vodou ředitelné i rozpouštědlové. Vodou ředitelné jsou tenkovrstvé i silnovrstvé podle metody nanášení (tenkovrstvé se nanášejí štětcem nebo válečkem, silnovrstvé obvykle vysokotlakým stříkáním) a mohou být akrylátové nebo alkydové. Akrylátové, které se používají například na nátěry oken, vytvářejí vrstvu na povrchu dřeva, nemění barvu a mají delší
životnost, ale nátěr se může časem loupat. Alkydové tenkovrstvé, podobně jako klasický Luxol, se vsakují do podkladu a vlivem povětrnosti degradují na povrchu, takže při obnovovacích nátěrech stačí povrch jen očistit a lehce přebrousit. Alkydové silnovrstvé jsou tixotropní nestékavé lazury, které se mohou nanášet i štětcem nebo válečkem (obrázek 3). Bez ohledu na použitou barvu je třeba dřevo napustit nebo natřít i z druhé strany, jinak vzhledem k rozdílné vlhkosti z obou stran dojde na té osluněné k prohnutí. Nátěry prken se provádějí
individuálně před montáží nátěrem, namáčením do impregnační lázně, případně vakuovým či tlakovým způsobem – ten je nejnáročnější a nejdražší, ale také nejúčinnější. Finální nátěr je vhodné provést po montáži dřevěné fasády. V případě lazur je k dispozici široká paleta odstínů dřeva, od pinie až po tmavý palisandr nebo eben.

Obrázek 3: Dřevěná fasáda se silnovrstvou alkydovou rozpouštědlovou lazurou.

Pokud chcete povrch sjednotit a překrýt strukturu, kresbu dřeva i její nepravidelnost, lze zvolit krycí barvu. I zde se můžete rozhodnout pro rozpouštědlový nebo vodou ředitelný typ barev akrylátových nebo alkydových. Alkydové se lépe aplikují štětcem nebo válečkem, akrylátové mají větší odolnost na povětrnosti. I u krycích nátěrů je třeba počítat s renovací v horizontu 5–10 let.

Přečtěte si:  Celoplošný potisk fasády. Grafické vzory na přístavbě ZŠ v Lipencích

Renovace nátěrů dřevěných fasád

V každém případě je k renovaci třeba přistoupit včas ve chvíli, kdy začíná degradace, praskání a odlupování krycích nátěrů nebo šednutí ploch u olejů či lazur. Nátěry nikdy nedegradují rovnoměrně. Rozpraskané a odlupující se nátěry musíme kompletně obrousit, okartáčovat mosazným kartáčem, který nezanechává rýhy v měkkém dřevě, nebo odstranit horkovzdušnou pistolí. Z nepoškozených nátěrů je třeba odstranit prach a nečistoty a povrch jen lehce přebrousit, aby se odstranila vrchní degradovaná vrstva a zvýšila se přilnavost nových nátěrů. Zašedlé plochy degradovaného dřeva lze ošetřit odšeďovačem dřeva. Po úpravě povrchu aplikujeme vždy impregnaci, ať již vodou ředitelnou, nebo rozpouštědlovou, a potom použijeme zvolený vrchní nátěr v počtu vrstev a množství nánosu barvy doporučovaném výrobcem. Nedostatečná tloušťka nátěru se projeví rychlou degradací, třeba již po čtyřech letech (obrázek 4, obrázek 5).

Obrázek 4: Praskliny na obnaženém dřevu.

Obrázek 5: Nedostatečný nátěr lazurou (30 μm).

Nové nátěry byly provedeny alkydovou rozpouštědlovou krycí barvou a vydržely 10 let, kdy byla provedena jejich renovace (obrázek 6).

Obrázek 6: Dřevěné prvky fasády renovované po 10 letech alkydovým rozpouštědlovým nátěrem.

Některé firmy nabízejí speciální silnovrstvou krycí barvu na dřevo, která je zvláště vhodná pro renovaci starých nátěrů bez jejich odstranění a má dobrou přilnavost téměř na každém povrchu. Je doporučována pro renovaci dřevěných povrchů natřených alkydovými barvami a na termálně upravená dřeva. Barva je vyrobená z alkydového a akrylátového pojiva, je určená na venkovní dřevěné povrchy a vytváří vodoodpudivý, pružný a mimořádně odolný povrch. Je vhodná jako údržbový nátěr, který se však časem může loupat.

Ing. Richard Milič, CSc.
richard.milic@synpo.cz

Share.

About Author

Comments are closed.