Semlerova rezidence, skrytý klenot raumplanu Adolfa Loose v Plzni

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

„Skrytý klenot v Plzni“ – tak byla uvedena kulturní památka Semlerova rezidence do mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Unikátní bytový interiér, jehož prostorovou koncepci navrhl Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval Heinrich Kulka, je jedinou realizací v Plzni, kde je uplatněn princip tzv. Raumplanu. Semlerova rezidence dnes patří mezi 12 objektů v České republice náležejících do zmíněné sítě ICONIC HOUSES. Ocitla se tak ve společnosti takových staveb, jakými jsou například brněnská vila Tugendhat, pražská Müllerova vila, ale i jedna z dalších plzeňských Loosových realizací, Brummelův dům.

Historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových, který vznikl v letech 1933–1934, patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Vznikl na základě konceptu Adolfa Loose z roku 1932, který do podoby projektu rozpracoval Loosův žák a někdejší spolupracovník Heinrich Kulka. Nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, nazývané Raumplan, zde navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze.

V Semlerově rezidenci uplatnil Adolf Loos princip Raumplanu.

Rodina Semlerových byla nucena po okupaci v roce 1939 emigrovat do Austrálie, kde dodnes žije nejmladší ze tří synů Vilém (Will) Semler (99 let). Byt Semlerových pak sloužil různým účelům a režimům, mimo jiné jako kanceláře, učebny a malé byty. Plzeňský kraj bytový dům získal v roce 2012 a předal jeho správu Západočeské galerii v Plzni.

Rekonstrukce a restaurování objektu ve třech etapách

Západočeská galerie v Plzni spravuje Semlerovu rezidenci od roku 2012. Ihned po jejím převzetí do správy začaly práce na přípravě plánů rekonstrukcí a restaurování celého objektu, které byly rozděleny do tří etap. První fáze oprav začala již v roce 2013, kdy byla provedena revize střech a izolace podkroví a suterénu a vybouráno bylo také několik novodobých konstrukcí. V rámci druhé fáze byly v roce 2015 provedeny opravy plochých střech a byly rekonstruovány přípojky a vnitřní rozvody. Součástí prací bylo restaurování nejvíce poškozených prostor včetně vstupního vestibulu, šatny a zimní zahrady v historickém bytovém interiéru. Po těchto opravách byla rezidence v letech 2015–2018 částečně zpřístupněna veřejnosti v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Koupelna s obklady Rako.

V období 2019–2021 se realizovala rozhodující etapa rekonstrukce a restaurování. V jejím rámci  došlo ke stavební opravě takřka celého objektu, interiéru i exteriéru včetně fasády a garáží. Byla zrestaurována většina dochovaného vybavení historického bytu, ale také bylo obnoveno mnoho detailů, které se v originále nezachovaly. Restaurátoři provedli například složitou opravu makassarové podlahoviny velké obytné haly, prostoru kuchyně a přípravny, pokojů manželů Semlerových, dětských pokojů, horní haly atd.

Přečtěte si:  PODLAHY Profi 2021/06

Nejnáročnější byla oprava osmibokého prostoru jídelny, která byla nejvíce poškozena. Restaurátor musel kompletně rozebrat silně narušené mahagonové obklady, srovnat deformované desky, každou zrestaurovat a osadit na původní místo.

Ložnice – funkční i útulná.

Finančně se na rekonstrukci a restaurování rezidence podílely Plzeňský kraj a Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), celkové náklady čítají 110 milionů korun. Návštěvníkům je rezidence otevřena od září 2022.

Charakteristika objektu

Objekt na Klatovské třídě 110 je rozdělen do dvou částí; první z nich, která zabírá téměř polovinu celého objektu, tvoří Semlerův byt. Ten je nejrozsáhlejším „loosovským“ interiérem v Plzni, v němž byl vytvořen vícepodlažní byt s plynulou návazností prostor různých výšek – princip tzv. Raumplanu.

Pohled do expozice.

V druhém křídle bytového domu bylo nově vybudováno informační centrum pro návštěvníky, prostor pro vzdělávací a kulturní programy, depozitář, v němž bude uložena sbírka architektury Západočeské galerie v Plzni založená v roce 2009, a administrativní zázemí galerie. V přízemí je otevřena kavárna Café Semler, která návštěvníkům prohlídek i kulturních pořadů nabízí příjemné posezení. V objektu je dále umístěno Badatelské centrum pro výzkum architektury. Plzeňský kraj a město Plzeň se tak mohou honosit novým turistickým cílem evropského významu, který bude přitahovat návštěvníky z Česka i ze zahraničí.

V kuchyni dominuje modrá dlažba.

Obklady Rako

V domě se zachovala původní koupelna, jejíž keramické obklady zhotovila rakovnická továrna na keramické zboží RAKO. Bílé obkládačky 15 x 15 cm s jednou či dvěma klopenými hranami doplňuje šedá dlaždice 15 x 15 cm na podlaze. Vzhledem k časovému odstupu a historickým převratům druhé poloviny minulého století přetrvalo jen málo tehdejších firem, které jsou schopny ještě i dnes dodat podobné výrobky nebo identické repliky ze standardního sortimentu. V případě rekonstrukce Semlerovy rezidence použila firma SILBA-Elstav, s. r. o., hlavní dodavatel stavby, stejné keramické obklady značky RAKO, série Color One, Color Two, Taurus Color jako před téměř sto lety. Díky dlouholeté tradici značky RAKO, dnes patřící pod společnost LASSELSBERGER, bylo možné doplnit chybějící nebo poškozené keramické obklady na stěnách i podlahách některých místností rezidence.

Vstupní hala.

Expozice trojrozměrný příběh Adolfa Loose a Heinricha Kulky a prohlídkové trasy

Autorem expozic a prohlídkových tras je architekt Petr Domanický, kurátor podsbírky architektury ZČG. Jeho záměrem bylo nejen představit bytový interiér jako unikátní architektonickou památku 30. let 20. století, ale také vyzdvihnout příběh rodiny Semlerových. Pečlivě bádal v dochovaných plánech a dobových fotografiích z českých i zahraničních archivů; kromě toho měl také vzácnou možnost konzultovat uspořádání a život v domě přímo s Vilémem (Willem) Semlerem, nejmladším ze synů Oskara a Jany Semlerových, který si vzpomněl na mnoho detailů z jejich sídla. Díky pečlivé práci architekta Petra Domanického tak získala podstatná část interiéru původní podobu.

Jídelna.


Zajímavosti o podlahách Semlerovy rezidence

  • Společenská reprezentativní hala
    Na podlaze haly je dýha ze vzácného typu ebenového dřeva – makassaru, ze stromu Diospyros celebica rozšířeného v Indonésii a jihovýchodní Číně. Jde o dřevo s velmi vysokou hustotou, cca 1000 kg/m³. Hala od roku 1950 sloužila k různým účelům a podlaha byla nenávratně poškozena. Při její rekonstrukci byla vytvořena replika, původní vzhled podlahoviny a její sytě čokoládově karamelovou barvu a vysoký lesk lze obdivovat mezi nosnými sloupy.
  • Luxusní jídelna
    Na podlaze je dýha z citronového dřeva, jehož název je odvozen od jeho barvy. Dřevo se někdy nazývá i saténové, název je odvozen od jeho lesku. Ve skutečnosti jde o dřevo z velmi vzácného stromu, který je solitérem. Roste v oblasti Indonésie či Kuby. I zde bylo restaurování náročné, protože podlaha v této místnosti byla značně poškozena vlhkostí.
  • Letní jídelna
    Pro podlahovinu letní jídelny byl naštěstí vybrán velmi trvanlivý materiál – je z mramoru z Králického Sněžníku.
  • Koupelna a kuchyně
    Dochovala se velká část původních keramických obkladů podlah a stěn značky Rako.

Společenská místnost.

www.semler.cz
www.adolfloosplzen.cz

Přečtěte si:  Dřevěné podlahoviny Boen s úpravou LivePure
Share.

About Author

Comments are closed.