Renesanční zámek najdete při výletu do podhůří Orlických hor, v katastru obce Opočno v okrese Rychnov nad Kněžnou, asi 30 km od Hradce Králové. Jeho interiéry prošly v průběhu staletí řadou úprav; podoba i zařízení se měnily spolu s vkusem a potřebami uživatelů. Návštěvníkům zámek nyní nabízí prohlídku interiérů upravených s vytříbeným vkusem a unikátních sbírek.
Prohlídkové trasy zahrnují etnografickou halu (africké a indiánské sbírky), kapli, pracovnu, pánskou ložnici, kuřácký salonek, jídelnu, reprezentační salon, hernu, koupelnu, oblékárnu, dámskou ložnici a pokoje pro hosty, obrazárny, knihovnu, orientální zbrojnici, lovecký sál a rytířský sál. Od roku 2012 lze (v rámci prohlídky celého zámku) zhlédnout i tzv. apartmá Kinských. Jedná se o dva pokoje instalované podle starých seznamů mobiliáře v duchu první poloviny 19. století s oboustranným obrazem Madony G. B. Chiariho.
Na opočenském zámku najdete i mimořádnou kolekci historických zbraní a zbroje patřící k nejvýznamnějším v České republice.
Knihovna
Orientální zbrojnice představuje návštěvníkům zbraně japonské, čínské, barmské, thajské, indonéské, indické, íránské, turecké i jiných mimoevropských kultur.
K nejhodnotnějším exponátům zbrojnic patří zbraně palné; práce renomovaných puškařů (Kuchenreiter, Zellner, Cominazzo, Poser, Lebeda, Nowotný, Procházka aj.) v loveckém sále. Řadou kvalitních exemplářů jsou zastoupeny lovecké tesáky, nechybí ani kuše renesanční éry, pozdně gotická kopí a trofeje ulovené zvěře.
V herně je dřevěná podlaha v přední části, dále pokračuje dlažbou. Podlaha navazuje
na dřevěná postranní schodiště, což má připomínat kapitánský můstek, stejně jako strop sálu lodní podpalubí.
Nejpočetnější je pak kolekce evropských vojenských zbraní soustředěná do sálu rytířského. Plátové zbroje šlechtické i žoldnéřské, kordy toledské či solingenské produkce, doutnákové muškety, pistole ze 16. století, sbírka popravčích mečů německé a francouzské provenience a mnoho dalšího. Roku 1895 byla v Opočně soustředěna colloredo-mannsfeldská sbírka obrazů. Její historie sahá do 18. století, katalog sestavený roku 1929 čítá 471 položek. Dva sály, nedávno reinstalované v duchu původního uspořádání, skýtají zejména barokní italská díla.
Součástí prohlídky jsou i etnografické sbírky získané především nákupem během dobrodružných cest majitele zámku Josefa Colloredo-Mannsfelda; mimo jiné exponáty z „mahdistického povstání“ v Súdánu, trofeje africké a severoamerické zvěře, oblečení, keramika a košíkářské práce indiánů, předměty denní potřeby afrických kmenů.
Velký sál obrazáren.
Historie dřevěných podlah bohužel není známa. Obecně se předpokládá, že většina pochází z období posledních velkých úprav interiérů, tedy část z druhé poloviny a hlavně pak konce 19. století, část ze začátku 20. století. Nejstarší podlahy dochované v depozitářích nejsou prozatím pro návštěvníky k vidění. Plánována je jejich renovace, neboť dané prostory budou od roku 2022 součástí nových expozic. O dřevěné podlahy se pravidelně pečuje – původní dřevěné povrchy jsou pastovány. Nejnamáhanější místa chrání před opotřebením návštěvníky zátěžové běhouny. Hloubkovou údržbou prošla v roce 2010 podlaha v orientální zbrojnici (byla od 80. let zakryta kobercem), nátěr v původní barevnosti byl obnoven v tzv. loveckém sále.
Opočno v datech
1068 – První písemná zpráva o „oppidu“ Opočně. Jeho podobu neznáme. Archeologické nálezy v roce 2010 vyvrátily domněnky, že hradiště nemuselo stát v místě dnešního zámku.
kolem 1330 – Rod Drslaviců staví gotický hrad. Jeho přesná dispozice není známa. Hradní palác stál v místech dnešního jihozápadního nároží zámku. Hradní příkop přetínal ostroh pod dnešním severním křídlem zámku. Válcová bašta stojící vně příkopu sloužila jako studna.
1425 – Hrad byl pobořen a vypálen vojsky sirotků.
1480–1488 – V tomto období snad probíhala částečná obnova hradu pro vysoké úředníky Samuela z Hrádku nebo Jana z Janovic a Petršpurka.
1495–1516 – První majitel Opočna z rodu Trčků z Lípy Mikuláš mladší skupuje okolní statky a zakládá rozsáhlé dominium s výnosným hospodářstvím. Lze soudit, že přistoupil k dílčím úpravám hradu jako centra nově budovaného panství. O kamenické výzdobě svědčí okenní ostění zazděné ve střední části západního křídla zámku.
1517–1537 – Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi přistoupil k rozsáhlejším stavebním úpravám v gotickorenesančním duchu. Dnes o nich víme mimo jiné i díky nálezu druhotně použitých okenních ostění učiněném v jihozápadním koutě nádvoří.
1560–1567 – Vilém Trčka z Lípy a na Veliši staví dnešní křídlo průjezdu a větší část západního křídla, obě s dvoupatrovou arkádou. Stavitel ani architekt není znám.
1567–1569 – Bezprostředně po výstavbě zámku přistoupil Vilém Trčka ke stavbě rodové hrobky v kostele zasvěceném Nejsv. Trojici. Stavební činnost poté zřejmě pokračovala výstavbou pivovaru a hospodářských budov. Před rokem 1600 byla v blízkosti zámku založena obora.
1602 – Stavba zámeckého letohrádku a založení zahrady.
kolem 1635 – Městský příkop překlenula spodní část míčovny, později využívané jako sýpka a pivní sklepy.
kolem 1690 – Požár zničil především horní patro a střechu zámku. Radikální přestavba jižního křídla sjednotila a završila stavbu hlavní budovy. Úpravy v barokním stylu vedl významný architekt G. B. Alliprandi.
1716–1720 – Stavba úřednické budovy č. p. 2, pravděpodobně poté upraveny i ostatní hospodářské budovy.
1800–1820 – Provedeny dílčí úpravy zámku, po požáru roku 1812 přestavba hospodářských budov, výstavba nové oranžerie a skleníku a úprava letohrádku. V údolí Zlatého potoka byl založen romantický park s rybníčky a drobnými stavbami.
1858–1887 – Přestavba jízdárny, odstraněna zeď uzavírající nádvoří a rekonstrukce arkád severního a západního křídla.
1905–1925 – Josef Colloredo-Mannsfeld nechal provést rozsáhlé úpravy interiérů zámku, dostavbu kulečníkového sálu a úpravu studniční bašty.
1961–1990 – V letech 1974–1992 probíhala obnova fasád, reinstalace a restaurování interiérů a sbírek.
1993–2014 – Restaurování arkád zámku (1999–2000), komplexní oprava staveb v údolí Zlatého potoka po povodni v roce 1998, reinstalace a rozšiřování expozic/expozice s obrazovým fondem, zejména obrazárny (2010 a 2013), rozšíření expozic o pánskou koupelnu (2011), rozšíření expozic o apartmá Kinských (2012), zřízení komerčního prostoru tzv. tabulnice (2014), opravy střech, rekonstrukce krovu a střešního pláště jízdárny (2012), příprava realizace stavebních úprav dvora kočároven a interiéru jízdárny (2013), zpracován projekt revitalizace zámeckého letohrádku (2013).
V současné době stále pokračuje restituční spor Kristiny Colloredo-Mansfeld o vlastnictví zámku, který spravuje NPÚ.
Milan Junek, správce depozitáře
www.zamek-opocno.cz
Foto: archiv státního zámku Opočno
