Požarní bezpečnost v zateplených budovách

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Stále více architektů, projektantů a stavitelů po celém světě navrhuje a realizuje budovy jako udržitelné s přihlédnutím k jejich bezpečnosti. Znamená to méně energie na vytápění a klimatizaci, šetření přírodních zdrojů a hlavně bezpečnost uživatelů.

Izolace mohou napomoci ke zvýšení energetické účinnosti budov, a tak přispět k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2. Musíme si uvědomit, že stavební sektor, zejména budovy, je zodpovědný za 39 % emisí skleníkových plynů.

Podle údajů UNEP z roku 2015 potřebuje 40 % světové populace nové udržitelné domovy, když ve městech bude v roce 2050 žít o 2,5 miliardy lidí více. Jenom globální spotřeba izolantů budov má do roku 2027 růst každoročně o 4,7 %. V EU se staví ročně 1 % nových budov s vysokým energetickým standardem, celkem 36 % těch stávajících bude vyžadovat do roku 2030 zateplení stěn, střech a podlah. V ČR pro tyto účely pokračuje dotační program Nová zelená úsporám s alokovanou výší 39 miliard Kč do roku 2030. Nové předpisy budou od roku 2022 znamenat navýšení tloušťky izolantu EPS o 30 mm oproti stávajícímu průměru ve výši 153 mm.

Podle studie World Green Building Trends z roku 2018 považuje z více než tisícovky architektů z 69 zemí 72 % dotázaných za udržitelnou takovou budovu, která má vysokou energetickou účinnost, 49 % takovou, v níž jsou použity recyklovatelné materiály, a 49 % takovou, v níž jsou použity netoxické materiály.

Německý stavební sektor je zodpovědný za třetinu emisí CO2 a do roku 2030 cílí snížit své emise o 70–72 mil. tun aplikací technologického mixu – renovacemi, zejména zateplením pláště budov, inovacemi v domácnostech a využíváním obnovitelné energie.

Přečtěte si:  PODLAHY Profi 2021/03

K zateplení rodinného domu s fasádní plochou 130 m² tepelnou izolací z EPS je potřeba stejné množství energie jako na ujetí 10 tisíc km osobním autem. Emise při výrobě tohoto izolantu se amortizují za půl až dva roky. Jiné zdroje hovoří, že benefity z aplikací plastů jsou 9–15krát vyšší než z jejich výroby.

Na letošním březnovém zasedání ministrů ŽP členských států EU došlo ke shodě, že balíček Fit for 55 se může stát klíčem pro posílení energetické nezávislosti celé unie. S efekty ze stavebnictví je kalkulováno.

V minulém čísle časopisu Barvy Profi jsme informovali o konání odložené konference Tepelná ochrana budov 2021 online ve dnech 2.–4. února 2022. Podrobněji se zaměříme na přednášku předsedy Sdružení EPS ČR Ing. Pavla Zemeneho, Ph.D., nazvanou Evropský rámec požární bezpečnosti ve (výškových) budovách. Přednášející čerpal z dat evropské Aliance moderních budov (www.modernbuildingalliance.eu), která reprezentuje plastikářský průmysl s aplikacemi plastů ve stavebnictví. Ke zlepšení stávajícího stavu aliance požaduje:

  • zlepšit úroveň statistik požárů v EU s cílem identifikovat rizikové faktory a následně přijímat účinná bezpečnostní opatření;
  • urychlit implementovatelná řešení v oblasti prevence, detekce a zvyšování povědomí o požárech;
  • hodnotit bezpečnost celého aplikovaného systému namísto dosud používaného hodnocení samotných materiálů v souladu s nařízeními a technickými podmínkami.

Z evropských statistik požárů se jeví, že materiál izolantů nehraje klíčovou roli v počtu obětí požárů. Např. v Dánsku, kde se používá převážně nehořlavý izolant minerální vlna, byl v letech 2008–2010 počet obětí požárů na 100 tisíc obyvatel vyšší než v Německu, kde dominují plastové izolanty, především EPS a PUR.

Přečtěte si:  Libušín a Maměnka překvapí novou barevností

Dostupná data z Evropy z období 1979–2007 ukazují, že počet obětí požárů neustále klesá, přičemž východní země zaznamenávají počty vyšší.


JAKO HLAVNÍ PŘÍČINY POŽÁRŮ V ROCE 2010 BYLY IDENTIFIKOVÁNY:

  • lůžkoviny s podílem 23 %;
  • nábytek s 20 %;
  • oblečení s 16 %;
  • papír s 6 %;
  • odpadky s 5 %;
  • kuchyňský olej se 4 %;
  • jiné nebo neznámé 26 %.

Jako příklad efektivních a účinných protipožárních opatření ve stavebních předpisech je uvedena Velká Británie, kde byly zavedeny v roce 1988 předpisy pro bytová zařízení, v roce 1992 detektory kouře, v roce 2000 náhradní únikové cesty, roku 2005 normy pro elektrozařízení a roku 2006 sprinklery. Počet požárů v domácnostech se snížil ze 48 tisíc v roce 1988 na 20 tisíc v roce 2018.


PŘEDNÁŠEJÍCÍ UVEDL SEDM MOŽNOSTÍ KE ZVÝŠENÍ POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI BUDOV:

  • prevenci;
  • detekci;
  • včasné hašení;
  • evakuaci;
  • dělení na požární úseky;
  • instalaci bezpečných konstrukcí;
  • efektivní hašení.

Požární předpisy v EU si i nadále řídí členské státy, přičemž mohou využívat a sdílet informace a poznatky s ostatními státy.

Zpracoval Ing. František Vörös,
konzultant Sdružení EPS ČR

Share.

About Author

Comments are closed.