Malířská družstva POKOST a MALPO

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

S historií sdružování malířů souvisejí také malířská družstva, a to už od první republiky. POKOST bylo družstvo lakýrníků. Informace o jeho založení vypátral Bc. Jan Zeman ve vzpomínkách jeho dlouholetého člena Františka Obroučka, který první kroky družstva zapsal takto.

„Poslední sobotu v listopadu 1919 bylo k večeru v hostinci U Lva na Smíchově v Komenského ulici rušno. Scházeli se lakýrníci od Ringhofferů na platební schůzi Čs. svazu lakýrníků, malířů písma a malířů pokojů. Bylo slyšet stesky na mistry od Ringhofferů, dále na málo práce, tím pádem na malé výdělky. Vyhlídky do budoucna nikterak růžové. Vždyť bylo po válce a nebylo tolik objednávek. A panečku, dělník od Ringhofferů, to znamenalo něco. Tam se každý nedostal.

A co dělník od mistrů, co se udělali ‚pro sebe‘. Jaké měl tento dělník vyhlídky? Na sv. Václava se zašalovaly stavby a na sv. Josefa teprve zedníci začali a lakýrníci, ti byli vždycky poslední. Činže se však musí platit i v zimě.

,Když není práce pro nás u mistrů, což založit si družstvo dělnické, když nebude práce v továrně nebo u mistra, můžeme si pomoci v družstvu.‘ Od slova k činům nebylo daleko a příští neděli se zájemci sešli v hostinci U Paroplavby na nábřeží v Praze, proti Palackého mostu. To byla takříkajíc hospoda lakýrníků. Přítomní byli nejen z továren, ale také z dílen soukromých živnostníků. Diskuze byla bouřlivá. Buď to bylo pivem, nebo dobrou partou lidí, schůze skončila usnesením: Družstvo si založíme.“

Přečtěte si:  Na zámek Veltrusy se po rekonstrukci vrátily zlaté časy

V neděli 11. ledna 1920 se v Růžovém sále Lidového domu v Hybernské ulici č. 7 uskutečnila první valná hromada. Prvním předsedou byl zvolen Karel Hais a začala cesta družstva, která trvala 41 let. Celou tu dobu prošel František Obrouček s družstvem od dělníka až na konec po ředitele. Družstvo se stalo členem Ústředního svazu československých družstev v Praze a zapsalo si název „POKOST, pracovní a výrobní družstvo dělníků lakýrnických, malířů písma, malířů pokojů a příbuzných odvětví v Praze z. s. s. r. o.“. Proč tento název, co je to vlastně pokost? Dříve si nábytek natírali truhláři sami a říkali tomu „pokostění“. Dřevo tak bylo impregnováno a tvrdlo takříkajíc na kost. Začátky nebyly snadné, bylo málo nářadí i materiálu.

Do práce se pletla politika. Bylo velkým štěstím, že do družstva vstoupil Antonín Buriánek. Byl tajemníkem Československého svazu lakýrníků, malířů písma a malířů pokojů. Jeho konexe přinesly velké zakázky. Jeho pracovitost ho vynesla do ředitelského postu družstva. Tím se začala éra rozmachu, pořizování dalších dílen a nabírání dalších členů.

V roce 1924 se družstvo zúčastnilo odborné výstavy v Gentu v Belgii, kde v mezinárodní konkurenci získalo pochvalný diplom. V době krize ve třicátých letech se družstevníci dokázali dohodnout a slevili 1 korunu ze své hodinové mzdy, aby zachránili družstvo.

V roce 1928 byl zakoupen dům v Dobrovského ulici na Letné čp. 553. V něm byly zřízeny dílny, které jsou tam dodnes. POKOST měl dílen po Praze více, některé byly vlastní, jiné v nájmu a díky vlastnímu domu mohl ty nájemné opouštět. Později byl koupen i dům čp. 554, čímž se ještě více rozšířily pracovní prostory a sklady.

Přečtěte si:  Historie povrchové úpravy parket – 2.díl – vývoj ochrany dřevěných podlah za posledních sto let

Do roku 1938 se družstvu velmi dobře dařilo. Avšak živnostenský inspektorát hl. m. Prahy mu zaslal rozpouštěcí dekret, který si vymohlo Společenstvo lakýrníku a malířů písma v Praze z konkurenčních důvodů. Družstvo podalo protest, ale zasáhl osud, vypukla druhá světová válka a žádné rozpuštění se nekonalo. Celou válku družstvo fungovalo a přinášelo nemalé oběti.

Po válce bylo málo práce, nedostatek materiálu, dluh v záložně za nesplacené okupantské práce. Díky odborům se podařilo překlenout těžké poválečné chvíle a pomalu se opět získávala důvěra zákazníka.

V čele družstva se usazovali komunističtí dělníci. A i díky tomu se podařilo družstvu ustát zrušení společenstev po únoru 1948 a přechod na socialistické zřízení. Bouřlivá padesátá léta, která prostupovala všemi oblastmi života, našla cestu i do družstva. Dne 21. 9. 1955 se na členské schůzi jedna mladá soudružka z kanceláře začala podivovat, jak může být vyhlášen skladník jako nejlepší pracovník, když nemá ve skladu vše v pořádku? Hned začalo podezřívání, o jehož oprávněnosti se už asi nikdy nedozvíme pravdu, které vyústilo zatčením předsedy družstva, skladníka a šoféra. Byli obžalováni za rozkrádání družstevního majetku a taky za něj odsouzeni.

POKOST byl ve svém družstevním podnikání na výši. Rozrostl se na velkozávod ve svém oboru. Poctou nejvyšší byla práce na výstavním pavilonu v Bruselu na výstavě Expo 58, za kterou družstvo POKOST získalo státní vyznamenání Za vynikající práci.

Přečtěte si:  Fládrování - iluze dřeva malbou

MALPO

Zakládací list MALPO z roku 1920

Ve stejném roce jako POKOST, tedy 1920, bylo založeno družstvo MALPO. Už z názvu se dá dešifrovat, že se jednalo o družstvo MALířů POkojů. Přesněji družstevní podnik malířů pokojů v Praze a okolí. Družstvo bylo jen o týden starší než POKOST. Jeho vznik, jak je vidět na snímku protokolu, se udál ve stejných prostorách Lidového domu v Hybernské ulici čp. 7. Činnost i starosti byly obdobné. A jak se ukázalo, tak v jednotě je síla a jeho členové si mohli dopřát slušný životní i pracovní standard. Nejsilnější důvod pro vstup do družstev byl ten sociální. Řemeslníci chtěli mít jistotu práce a v případě úrazu i nějakou nemocenskou. Další důvody byly materiální. Nemuseli si k práci pořizovat tolik nářadí, neboť si ho mohli mezi sebou půjčovat. Největším pomocníkem byl místo dvoukoláku nákladní automobil. Ten družstvo vlastnilo a šofér rozvážel materiál a nářadí po zakázkách.

Připravil Bc. Jan Zeman,
malíř, lakýrník, člen CMLT ČR
Foto: archiv autora

Share.

About Author

Comments are closed.