Podlahy na našich zámcích: barokní parketové podlahy na moravském zámku Kunštát

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279. Avšak v roce 1994 učiněný objev intaktně dochovaného průčelí raně gotického hradního paláce, nacházejícího se za arkádou západního zámeckého křídla, posouvá založení původního hradu na místě dnešního zámku již do 60. let 13. století. Sestával z masivní obvodové hradby, hradebního paláce a vstupní, branské věže.

Založení Kunštátu je spjato s osobou Kuna z Kunštátu, příslušníka významného moravského panského rodu, jenž v dějinách zemí Koruny české sehrál mimořádnou úlohu a pocházel z něho jediný volený český král z řad šlechty – Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Páni z Kunštátu drželi rodové panství do roku 1521 a postupně, od poloviny 14. do počátku 16. století, kunštátský hrad rozšiřovali a přestavovali. Přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek, lépe vyhovující novému životnímu stylu šlechty, zahájil ve 30. letech 16. století Jan Černčický z Kácova a dokončili ji jeho synové Arnošt a Vilém v 50. letech 16. století. V roce 1678 zakoupila kunštátské panství hrabata z Lamberga a téhož roku přistoupil Kaspar Friedrich hrabě z Lamberga k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Přestavbou na sklonku raného baroka, probíhající ve dvou etapách, získal zámek nynější půdorysnou dispozici, tvar a částečně i vzhled.

Hraběcí salon v roce 2015, po celkové památkové obnově.

Klasicistní úpravy zámku proběhly na přelomu 18. a 19. století za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu, rodu, který držel kunštátské panství v letech 1783–1901. V 90. letech 18. století v rámci klasicistních úprav interiérů získaly reprezentativní prostory jižního zámeckého křídla novou iluzivní výmalbu. V téže době byly osazeny nové vstupní portály a hlavní zámecká budova, tzv. Horní zámek, byla s výjimkou zahradního průčelí klasicistně přefasádována.

Přečtěte si:  Socha, do které můžete vstoupit. Architekt Brenner testoval na svém domě nové materiály.

Úpravy v duchu historických slohů proběhly ve druhé polovině 19. století. Jednalo se zejména o neobarokní úpravy interiérů Horního zámku, z nichž vyniká Rytířský sál, a dále o úpravy zámecké Květné zahrady.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byli příslušníci rodu říšských hrabat Coudenhove-Honrichsů, kteří kunštátský velkostatek vlastnili v letech 1901–1945.

Nástěnná figurální malba z první čtvrtiny 14. století.

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, depozitář Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra.

K 1. lednu 2005 převzal správu státního zámku Kunštát Národní památkový ústav, který ihned přistoupil k pracím zaměřeným na to, aby byl zámek co možná nejdříve zpřístupněn veřejnosti. Díky mimořádným dotacím byly zahájeny velké investiční stavební akce, prioritně obnova krovu a výměna střešního pláště a na ně navazující statické zajištění objektů. Rovněž zámecké interiéry, v 50. letech 20. století degradované na skladové prostory, postupně získávají původní podobu představující kulturu bydlení šlechtických majitelů v průběhu 17.–20. století.

Postupná památková obnova zámku Kunštát vychází primárně z výsledků stavebněhistorického průzkumu, kontinuálně prováděného od roku 2005, který prohlubuje naše znalosti o složitém stavebním vývoji zámeckých objektů a přináší mimořádné nálezy. Z nich je nutné na prvním místě jmenovat nález celoplošné středověké nástěnné figurální malby, představující výpravný cyklus s profánní rytířskou tematikou z první čtvrtiny 14. století, učiněný v roce 2015.

Rytířský sál v průběhu roku 2020, restaurování intarzované parketové podlahy.

Krom výše uvedeného je stavebněhistorický průzkum zaměřen i na podlahové plochy s akcentem na dřevěné podlahy, jež se dají v mnoha případech dendrochronologickou analýzou přesně datovat. To je i případ prostoru Hraběcího salonu. Na počátku roku 2006 byl v rámci statického zajištění místnosti učiněn překvapující a mimořádný nález. Pod svrchní dubovou vlysovou parketovou podlahou pocházející z období po roce 1901 se nacházela parketová podlaha tvořená jedlovými kosodélníky v kombinaci s dubovými lištami.

Přečtěte si:  O keramických obkladech více než sto let starých - 1. díl

Dendrochronologickým průzkumem bylo zjištěno, že byla položena v roce 1714, tedy v rámci druhé fáze barokní přestavby zámku probíhající v letech 1701–1715, přičemž výroba samotných barokních parket byla dendrochronologicky položena do období po roce 1684, což znamená, že k ní došlo již v rámci první fáze barokní přestavby zámku probíhající v letech 1678–1686, parkety samé však byly položeny až v průběhu druhé fáze barokní přestavby. Na základě výše uvedených zjištění bylo rozhodnuto, že se již nebude obnovovat novodobá vlysová parketová podlaha, ale dojde k restaurování a prezentaci té barokní, která bude daleko lépe rezonovat s barokním prostorem Hraběcího salonu. Od roku 2014 tak mohou návštěvníci spatřit tento prostor ve své původní kráse.

Další pozoruhodné parkety skýtá Rytířský sál, největší reprezentační prostor jižního zámeckého křídla, který za svůj stávající vzhled vděčí neobarokní úpravě, kdy do nově instalovaného dřevěného obložení sálu bylo v roce 1858 osazeno patnáct portrétů rytířů Řádu zlatého rouna, čímž byla mimoděk vytvořena jedinečná památka na dějiny nejvýznamnějšího řádu katolické Evropy a zároveň jeden z nejpůsobivějších interiérů moravských hradů a zámků. Nutno podotknout, že se jedná o druhou největší portrétní galerii rytířů Řádu zlatého rouna v Evropě. V rámci této úpravy obdržel prostor i novou podlahu, a to neobarokní čtvercové třívrstvé parkety, intarzované dubovou a javorovou švartnou, s dobovými okraji po obvodu sálu. V průběhu druhé poloviny 20. století přivedla téměř nulová údržba parkety do havarijního stavu, což bylo napraveno v roce 2020, kdy byla renomovanou restaurátorskou dílnou provedena vzorová památková obnova předmětné intarzované parketové podlahy, díky níž získal Rytířský sál svoji původní krásu.

Rytířský sál v roce 2021, po památkové obnově obrazů (portrétů) a intarzované parketové podlahy.

To je pouze malý výčet z celkové památkové obnovy, kterou zámecký areál Kunštát nacházející se ve stejnojmenném městě v okrese Blansko od roku 2005 postupně prochází. A zároveň je to i pozvánka na návštěvu zámku, skrývajícího ve svých zdech hmotu jednoho z nejstarších moravských šlechtických kamenných hradů. Vzhledem k tomu, že jednotlivé přestavby nesetřely předchozí stavební slohy, je možné i dnes velmi dobře sledovat proměny tohoto aristokratického sídla v průběhu 13.–20. století.

Přečtěte si:  Unikátní renesanční podlahy zdobí zámek ve Velkých Losinách

Radim Štěpán, kastelán
www.zamek-kunstat.cz
Foto: fotoarchiv SZ Kunštát

Share.

About Author

Comments are closed.