Modřínové fasády jsou na českých stavbách k vidění stále častěji a nezřídka se objevují bez povrchové úpravy, vystaveny přirozenému procesu stárnutí. S tímto trendem má dlouholeté zkušenosti i architekt Pavel Horák, zakladatel Salonu dřevostaveb, který ve spolupráci s kolegy z ateliéru již více než patnáct let navrhuje dřevostavby, jejichž charakteristickým rysem je kromě čistého designu právě i respekt k přirozenému stárnutí fasádních obkladů.
Výběr profilu a jeho důležitost
Jak uvádí architekt Horák, fasáda je důležitou součástí každé stavby nejen z hlediska estetického, ale i funkčního. Jeho zápal pro toto téma se odráží ve všech fázích projektu, od typu fasády přes výběr dřeviny až po profil, jehož významnou roli zdůrazňuje. Sám má velmi dobrou zkušenost s tzv. překládanými prkny, která jsou velmi odolná i v náročných horských podmínkách a dodnes jsou k vidění i na historických stavbách a nejedné roubence. Ačkoliv tento styl fasády bývá často na přání investora nahrazen levnější alternativou, Horák podotýká, že nejde o samoúčelnou estetickou věc a kromě plasticity, která dává stavbě osobitý charakter, nabízí překládaná prkna i funkční řešení vypadající dobře i po letech. S tím souhlasí také Ing. Michal Popov, zastupující výrobce palubek SECA, který považuje překládaná prkna za jednu z technologicky nejlepších variant vertikální fasády.
Ukázka překládané fasády s použitím SECA hoblovaného prkna (profil A4R2).
Fasáda bez povrchové úpravy? V Česku ano, na Slovensku méně
V současné době ponechává tým Prodesi/Domesi až 95 % modřínových fasád bez povrchové úpravy. Přirozené stárnutí fasád preferují i další architekti, jako například Ondřej Píhrt (SOA architekti) stojící za návrhem nové školy v Psárech u Prahy. „Máme rádi, když domy žijí a postupně získávají přirozenou patinu. Používání materiálů, které umí stárnout, je jedním ze základních principů našich návrhů,“ vysvětloval Píhrt výběr SECA hoblovaných hranolů se sibiřského modřínu. Možná je překvapivé, že v případě Prodesi/Domesi přichází s požadavkem na přirozené stárnutí dřevěné fasády sami zákazníci. Pavel Horák to zdůvodňuje tím, že investoři k nim přicházejí již obeznámení s filozofií ateliéru, znají jeho projekty a často mají přečtené články o práci architektů nebo navštívili nějakou z přednášek. I v minulosti převládali zákazníci, kteří si přáli přirozeně stárnoucí fasádu, ale postupem let se jejich podíl stále zvyšuje, což Horáka a jeho tým těší. Situace se však výrazně liší v České republice a na Slovensku. Slovenští zákazníci si ve výrazně vyšší míře přejí povrchově ošetřenou fasádu, jejíž nátěr pak pravidelně obnovují, což ze své osobní zkušenosti potvrzuje i Anna Slimáčková, která se v rámci obchodního zastoupení stará i o slovenské zákazníky SECA. Horák a jeho kolegové se stále snaží hledat optimální řešení pro ty zákazníky, kteří nechtějí svou fasádu nechat zešednout (nejčastěji používají olejování a v poslední době pak i opalování), ale prozatím se jim nepodařilo najít variantu, s níž by byli plně spokojeni.
Stárnutí dřevin bez povrchové úpravy stejně jako testování různých typů nátěrů se věnuje i velké množství akademických výzkumů. Zajímavou ukázkou stárnutí sibiřského modřínu bez povrchové úpravy je práce Ing. Elišky Oberhofnerové, Ph.D., která na vzorcích profilu SECA A4R4 pozorovala změny, které sibiřský modřín bez povrchové úpravy vykazoval během tří let v exteriéru.
Sibiřský, nebo evropský modřín?
Modřín je pro fasády vhodnou dřevinou zejména díky své přirozené odolnosti, která umožňuje, aby byl ponechán bez povrchové úpravy. Tým Prodesi/Domesi doposud ve větší míře využíval v projektech evropský modřín (70 % realizací), který si čeští zákazníci volili zejména kvůli jeho nižší ceně. Horák podotýká, že on ani jeho kolegové v minulosti zákazníkům toto rozhodnutí nevyvraceli, dnes jim ale doporučují častěji modřín sibiřský, který je podle jejich zkušeností trvanlivější a fasáda působí po letech lepším dojmem. „Sibiřský modřín vyniká vyšším obsahem ochranných látek, a tím má vyšší přirozenou trvanlivost a odolnost vůči hnilobě a dřevokazným škůdcům a zároveň má vyšší hustotu a dimenzionální stabilitu,“ vysvětluje vlastnosti dřevin Ing. Oberhofnerová z České zemědělské univerzity v Praze.
Ing. Popov ze zkušeností SECA dodává, že argumentů pro jeden či druhý typ modřínu existuje více, přičemž cenový rozdíl se postupem času zmenšuje a stává se méně důležitým parametrem. Pro evropský modřín často mluví fakt, že se jedná o domácí dřevinu, nicméně jeho hlavním problémem je se stoupající poptávkou dostupnost. „Modřín je v našich lesích zpravidla tzv. vtroušenou dřevinou, a než přišla obliba modřínových teras a fasád, neměli ho pilaři kvůli obtížnosti zpracování příliš v oblibě,“ přibližuje problematiku Popov. SECA, největší výrobce palubek v České republice, již léta dováží sibiřský modřín s certifikací FSC prostřednictvím vlastního zastoupení v Rusku a poptávka po něm se na českém trhu v posledních letech trvale zvyšuje.
Krása přírodního materiálu
Dřevo je přírodní materiál, a to se projevuje i na jeho stárnutí, které nemusí být vždy rovnoměrné a je ovlivněno velkým množstvím faktorů, od konstrukčních až po klimatické. Čeští zákazníci, s nimiž přichází do kontaktu tým ateliéru Prodesi/Domesi, se rozhodli tento fakt akceptovat a přijmout, že fasáda bude postupem času šednout, získávat větší plasticitu a unikátní charakter. V kombinaci s čistým designem jsou tyto fasády dřevostaveb krásnou ukázkou snahy o udržitelný přístup ke stavebnictví a SECA je hrdá, že může být součástí takových projektů.
Vizuální stárnutí sibiřského modřínu v exteriéru, vzorky vystaveny v úhlu 45°, pro testování použit profil SECA A4R4 (výzkum Ing. Elišky Oberhofnerové, Ph.D.; v rámci projektu Hout Bay House).
