Viditelný růst plísní je známý především na zdech či površích v interiérech. Méně časté jsou případy, kdy plísně rostou pod podlahou. Jejich růst se většinou projevuje nejprve zápachem, který zdánlivě nemá příčinu.
Jako plísně jsou označovány mikroskopické vláknité houby. Je však třeba rozlišovat spory plísní (rozmnožovací částice, útvary velikosti tisícin milimetru) a rostoucí plísně (fruktifikační orgány, které při růstu spory vytvářejí). Spory plísní se v životním prostředí člověka vyskytují běžně jako následek jejich přítomnosti ve venkovním prostředí. V každém domě se vyskytují ve vzduchu nebo sedimentované na zdech a podlahách. Spory plísní nejsou viditelné a nelze je vnímat čichem. Mohou být alergenní a způsobovat i jiná zdravotní poškození.
Rostoucí plísně (fruktifikační orgány) jsou mikroskopické útvary, které ze spor vyrůstají a další spory vytvářejí. Rostoucí plísně jsou ve větším množství viditelné. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že vytvářejí další spory. Ve zdravém prostředí bytů a domů se rostoucí plísně nevyskytují. K růstu a rozmnožování potřebují spory plísní vhodnou teplotu, živiny a vlhkost. Při růstu mohou uvolňovat těkavé organické látky, které jsou člověkem vnímány jako zápach plísní.
Asi nejznámějším případem výskytu vody pod podlahou jsou záplavy a povodně. Je pak nutné rychle reagovat, což je nejčastěji spojeno s dalšími opravami poškození, které záplavová voda způsobila.
Méně známé jsou případy, kdy dojde k lokální havárii. Nejznámější jsou poruchy vodovodní přípojky; může jít i o některý z dalších jevů, jako je vytečení vody z pračky, neuzavřených vodovodních ventilů či kohoutů. Méně časté je vytopení z horních podlaží domu. Vlhkostní problémy způsobují i nepatrné úniky vody, pokud trvají delší dobu.
Mezi havárie patří i případy, kdy se provádí oprava střechy a objekt je po určitou dobu nedostatečně chráněn proti dešťovým srážkám. Ne zcela výjimečným případem je požár v horním podlaží domu a jeho následné hašení množstvím vody. Ta zvyšuje vlhkost v dotčeném bytě, může však protékat skrze stropní konstrukce i do nižších poschodí domu až pod podlahu.
Na vlhkých místech pod podlahou rostou plísně v závislosti na obsahu vody. Z míst pod neprodyšnou podlahovou krytinou se voda nemůže odpařit do prostředí. Častým argumentem odborníků ze stavebnictví je, že pod podlahou plísně nemohou růst, protože tam nemají dostatek živin.
Obr. 2: Růst plísní na okenní tabuli.
Plísně však jsou na obsah živin skutečně nenáročné. Mohou růst při dostatečné vlhkosti i z drobných organických nečistot ze vzduchu, například na okenní tabuli. V případě havárií pak dostatek živin poskytuje špinavá voda. A právě voda je tedy stěžejní faktor, který růst plísní pod podlahou ovlivňuje.
Ráda bych uvedla několik příkladů. Ve všech se jedná o havárii, i když pokaždé poněkud jinou. Ve všech případech se voda dostala pod povrch, který neumožnil vodě odvětrat.
Prasklá hadička vodovodní přípojky
V době, kdy majitelé staršího objektu s nefunkčními hydroizolacemi nebyli doma, došlo k poruše vodovodní přípojky. V místnostech v přízemí se rozlila voda – ta se vzhledem k upevnění lina lištami dostala pod jeho povrch na podkladní beton. Neštěstí bylo objeveno s určitým časovým odstupem. Majitelé objektu se domnívali, že stačí vodu na povrchu lina vytřít. Teprve zápach plísní upozornil na jejich výskyt.
K dnešnímu dni, po více než dvou letech, se čeká, až plísně zmizí. Nezmizí, pod podlahovinou mohou zůstat životaschopné dlouhou dobu. Pro jistotu – čekání na zázrak – není dům od té doby obýván.
Obr. 3: Růst plísní na podkladním
betonu po odstranění lina.
Vytečení vody z bazénu
Majitelé prvorepublikové vily se rozhodli postavit na střeše domu bazén. Několik let ho bez problémů užívali, až jednou…
Voda z něj vytekla, zrovna do místnosti s parketami. Ty už byly staré a vzhledově nic moc. Tak se majitelé rozhodli, že si pořídí novou vinylovou podlahovinu. Po vytření viditelné vody z parket a větrání v letních měsících byly na parkety položeny OSB desky a na ně vinylová krytina. Vše vypadalo nádherně. I bazén se opravil. Poté se majitelé rozhodli, že dům prodají.
Nový majitel chtěl instalovat podlahové vytápění. A jaké bylo jeho překvapení, když odkryl OSB desky: původní parketová podlaha kompletně porostlá plísněmi. Parkety se vyhodily a v současné době se čeká, až betonový podklad vyschne. Potom je v plánu zbroušení starého betonu a zase čekání na vysychání a další práce podle plánu. Někdejší majitelé domu se k plísním nechtějí znát, a dokonce si myslí, že růst plísní na ploše 20 m2 si mohli noví nájemníci „zařídit“ sami.
Obr. 4: Růst plísní na parketách.
Prasklá přípojka vody v místnosti nad kanceláří
Porucha na vodovodním potrubí způsobila protečení vody do spodní místnosti ve 2. NP domu s kancelářskými místnostmi. K poruše došlo v pátek a objevena byla až pondělí. Voda protékala po zdech a dostala se i pod čtverce vinylové podlahoviny.
Pod vinylovými deskami byla zjištěna přítomnost plísní.
Plísně ze zdí byly odstraněny běžnými postupy (dezinfekce, oškrabání malby, dezinfekce a nová výmalba s obsahem preventivního přípravku proti plísním). Vinylová podlahovina musela být v celé místnosti odstraněna. Po důkladné dezinfekci byla podlaha vysušována hlavně pomocí odvlhčovačů a zvýšeným vytápěním po dobu tří měsíců. Po vysušení se pro jistotu položil koberec.
Obr. 5: Růst plísní na podkladním betonu pod vinylovou podlahou.
Koberec v technické místnosti
Majitel domu si připadal nekomfortně pokaždé, když přišel do technické místnosti v suterénu. Časem zjistil, že po příchodu ze suterénu má na rukou vyrážku. Kožní problém vypadal jako poškrábání od kočky, tu ale neměli. Objednal se tedy na vyšetření do kožní ambulance. Mezi objednáním a návštěvou lékaře uběhly čtyři týdny. V té době už ale na rukou nic neměl.
Stačilo však, aby došel do technické místnosti, a poškrábání se objevilo znovu. Opět se tedy objednal na dermatologii. Vše se opakovalo – než se mohl do ambulance dostavit, měl ruce bez škrábanců.
Usoudil tedy, že v technické místnosti jsou plísně. Ty nikde neviděl ani necítil. Nastudoval, co mohl, a nakonec se rozhodl, že problémy mu způsobují mykotoxiny. To jsou toxické látky, které plísně za určitých podmínek při růstu vytvářejí. Nemohou je však vytvářet plísně, které v prostředí nerostou. Při důkladné prohlídce sklepa opakovaně žádné plísně nenašel. Plísně nenašel, ale na kůži rukou se opět objevily škrábance. Obrátil se tedy na laboratoř s žádostí, aby byl proveden rozbor koberce z technické místnosti a výskyt plísní nebo mykotoxinů potvrzen. Koberec byl z polypropylenu na gelovém podkladu. Obětoval tedy jeho kousek a odnesl ho k rozboru.
Rozbor neprokázal přítomnost plísní, ale ukázal výskyt více než 500 tisíc bakterií v 1 g koberce. Po tomto zjištění majitel koberec nazvedl a objevil, že pod gelovým podkladem je velká louže. Následně zjistil, že voda pochází z termostatické hlavice tělesa topení.
Obr. 6: Růst bakterií na krevním agaru po otisku koberce.
Rychlost úniku vody byla přibližně jedna kapka za den. Ale za dlouhou dobu i takto malé množství vody vytvořilo na podlaze pod gelovým podkladem koberce skoro malé jezero. Bakteriím se ve vodě pod kobercem vyloženě líbilo.
Ve specializované laboratoři byly bakterie determinovány jako směs bakterií Pseudomonas stutzeri a Pantoea agglomerans. Oba druhy jsou gramnegativní aerobní bakterie. V životním prostředí se vyskytují na rostlinách a v půdě a následně i ve vzduchu. V odborné lékařské literatuře byl nalezen článek, který bakterie Pantoea agglomerans uvádí jako příčinu kožních infekcí u lidí (Okwundu N., Mercer, J. Pantoea agglomerans. J Dermatol Dermatol Surg 2019; 23: 41–3).
Majitel domu mezitím konzultoval problém s Chat GPT a jako původce kožních problémů byla z těchto dvou druhů označena bakterie Pseudomonas stutzeri (Figueiredo at al. Presence and susceptibility of Pseudomonas stutzeri in a hospital in Brasil. Journal of infection and Public health 2018).
V podstatě nezáleží na tom, který ze dvou izolovaných druhů bakterií kožní problémy způsobil. Kožní problémy se vyřešily. Stačilo, že majitel koberec vyhodil, podlahu ošetřil dezinfekcí, vysušil místnost, a především opravil netěsnící ventil tělesa topení v technické místnosti. V současné době je bez zdravotních problémů, a to je nejdůležitější.
Spory plísní i bakterie jsou v životním prostředí prakticky všude. Daří se jim zejména v místech, kde je dostatek vlhkosti, kterou nutně potřebují pro svůj růst. A vždy se rozmnožují ty plísně nebo bakterie, pro které jsou dané podmínky nejvhodnější.
Při likvidaci/dezinfekci plísní i bakterií je důležité používat přípravky, které mají i preventivní účinky. Nelze předpokládat, že podkladní vrstva, nejčastěji beton, bude před položením nové podlahové krytiny zcela suchá.
RNDr. Kateřina Klánová, CSc.
Foto: archiv autorky
Literatura
- BALÍK, M. a kol. Odvlhčování staveb. Druhé přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, 302 s. ISBN 978-80-247-2693-9.
- FALKIEWICZ-DULIK, M., JANDA, K., WYPYCH, G. Biodegradation, Biodeterioration, and Biostabilisation of Industrial Products. In: Handbook of Material Biodegra. Seznam použité literatury a zdrojů 97 Plisne.indd 97 Plisne. indd 97 18.9.2013 13:14:33 18.9.2013 13:14:33 dation, Biodererioratio, and Biostabilisation. ChemTec Publishing 2010, Toronto, ISBN 978-1-895198-44-7, p. 81–110.
- GRAVESEN, S., FRISVALD, J. C., SAMSON, R. A. Microfungi. Copenhagen: HighTech Pre Press, 1994, p. 167, ISBN 87-16-11436-1.
- HOOG, G. S., de HOOG, J., GUARRO, GENÉ, J., FIGUERAS, M. J. Atlas of clinical fungi. [CD-ROM]
- HOLZHEIMER, R. G. Moisture demage and fungal contamination in buildings are a massive health threat – surgeons perspectives. Cent Eur J Public Health 2023; 31 (1): 63–68.
- KLÁNOVÁ, K. Dezinfekční a preventivní účinky přípravků proti plísním. Tepelná ochrana budov, 2011, roč. 14, č. 6, s. 17–20.
- KLÁNOVÁ, K. Plísně v domě a bytě. Praha: Grada Publishing, 2013, 104 s. ISBN 978-80-247-4790-3.
- WASSERBAUER, R. Mikrobi a okolní prostředí – požadavky na vlhkost. In: Biologické znehodnocení staveb. Praha: ABF, a. s., 2000, s. 22–23, ISBN 80-86165-30-2.
- ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení, 3.23 Vlhkost.
