Zámek Stekník s italskou terasovitou zahradou patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách, který je společně se Žatcem a krajinou žateckého chmele od roku 2023 pod ochranou UNESCO.
Čtyři prohlídkové okruhy
Zámek nabízí čtyři prohlídkové okruhy. Ten hlavní je věnován osudům rodiny švýcarského konzula Gérolda Déteindre, která zámek vlastnila v letech 1907–1949. Těšit se můžete na interiéry soukromých salonů v západním křídle, jejichž součástí je pánský pokoj, rohový pokoj, zámecká kuchyně a jídelna. Součástí trasy jsou také dva reprezentační prostory sala terreny v přízemí a hlavního sálu v patře, prohlídka je ukončena návštěvou kaple Navštívení Panny Marie. Nový prohlídkový okruh vznikl v rámci II. etapy Obnovy interiérů zámku Stekník, financované ze státního programu MK ČR v letech 2016–2019.
Reprezentační prostory sala terreny v přízemí a hlavního sálu v patře zámku jsou zdobeny pozdně barokní freskovou výmalbou znázorňující antické sály: v hlavním sále s motivy čtyř živlů, v sala terreně, která propojovala zámek s terasovitou zahradou, s motivy antických božstev. a Výstavní prostor a sklepení – si mohou návštěvníci projít bez průvodce. Ve výstavním prostoru jsou ke zhlédnutí dvě výstavy. První s názvem Jak se češe do věrtele se věnuje vzpomínkám pamětníků na chmelové brigády v 60. letech minulého století. V té době byl zámek ve správě Výzkumného zemědělského ústavu zaměřeného na chmelařství. Budova byla využita pro správní účely a následně jako ubytovna pro chmelové brigádníky. Výstava vzdává hold nejen zdejší chmelařské krajině, ale především všem lidem, kteří zde pracovali, a s místními tak vytvářeli tradici dobrého jména českého chmele. Druhá výstava s názvem Žatec a krajina žateckého chmele na cestě ke světovému dědictví vznikla v době příprav nominace na seznam UNESCO. Expozici na zámek darovalo město Žatec po zapsání Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO v září 2023. Součástí okruhu je i sklepení, kde jsou prezentovány erby jednotlivých majitelů zámku, vždy s malým kvízem vztahujícím se k důležitým historickým událostem a slohovým stylům.
Čtvrtá trasa je rozšiřujícím okruhem k tomu hlavnímu a provede vás interiéry jižního křídla zámku, které na svou obnovu teprve čekají. Ukrývají však krásné freskové malby a je v nich instalován původní zámecký nábytek. Zámek pořádá množství kulturních akcí, jako jsou edukační prohlídky pro děti, ale i prohlídky pro seniory, pro zvídavé návštěvníky atd.
Z historie zámku
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován.
V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později povýšený do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve druhé polovině 18. století za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od roku 1760, o rok později posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs) a roku 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul. Roku 1796 prodal Stekník rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl až do roku 1892.
Poté přešel dědičně v držbu rodiny Hennetů. JUDr. Leopold sv. pán z Hennetu prodal statek v roce 1907 skrz centrální direkci firmy Hielle a Dittrich v Praze Hansi Fridrichu Gimbelovi. Po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Jeho potomci potom drželi velkostatek Stekník až do prosince 1949. Tehdy byl (včetně zámku a mobiliáře) vykoupen československou vládou v rámci tzv. náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou konfederací a Československou republikou. Pozemky velkostatku Stekník byly následně rozparcelovány a zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie v Praze, která do něj umístila depozitář obrazů.
V roce 1997 byl převeden do správy Národního památkového ústavu (tehdy Památkový ústav v Ústí nad Labem, dnes Národní památkový ústav, územní památková správa v Ústí nad Labem).
K výzdobě zámeckých interiérů
Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina v 60. letech 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou. Kapli nástěnnými obrazy pojednal Ignác Raab. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku vznikla v letech 1767–1769. Doplnil ji štukový dekor a v návaznosti na interiéry proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí areálu. V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora (čp. 9) i rozšíření panské sýpky.
Obnova zámeckých interiérů započala roku 2012. O dva roky později byla slavnostně otevřena zrestaurovaná zámecká kaple, ve které se dochovalo kompletní vybavení z roku 1770 včetně funkčního varhanního pozitivu,
oltáře i obrazů od slavného barokního malíře Ignáce Raaba.
V roce 2019 byla ukončena další etapa obnovy, která se dotkla celého západního křídla zámku. Během ní byly restaurovány také dřevěné prvky, jako dveře, okna, podlahy, obložení stěn atd. Na fotografiích je vidět stav původní parketové podlahy v hlavním zámeckém sále; parkety z 18. století jsou z lipového dřeva s vloženým dubovým křížem – tzv. vídeňský kříž. Také v ostatních prostorách zámku najdou návštěvníci typově stejné parkety do vídeňského kříže, ovšem celodubové z 19. století.
rekon
V současné době je připravována další etapa obnovy, a to zbývajících částí areálu včetně fasády, zahrad, interiérů jižního křídla a dalších prostor.
Mgr. Jana Zajíčková, kastelánka
Foto: NPÚ – Státní zámek Stekník
www.zamek-steknik.cz
