Snaha výrobců nahradit poměrně drahé dřevo vyústila před mnoha lety do vzniku laminátových podlahovin. Současný vývoj tohoto materiálu i jeho dezénů je obrovský. Laminátová krytina je někdy jen stěží rozpoznatelná od té dřevěné. Také technologie pokládky je daleko snazší, ale i přesto je nutno se buď poradit s odborníkem, nebo nechat pokládku řemeslníkovi se zkušenostmi.
Při rozhodování, jakou laminátovou podlahovinu pořídit, je potřeba především vědět, jakou bude mít podlaha zátěž, to znamená zvážit, jaké užitné vlastnosti od ní budeme požadovat. Hlavní rozdíl je především v zátěži pro domácí nebo komerční prostředí. Zde zákazníkům doporučuji nechat si poradit od zkušeného prodejce.
Co je laminátová podlahovina
V podstatě se jedná o směs buničiny lisovanou do tenké desky, na ní je nalepena dezénová fólie a poslední vrstvou (nášlapnou) je směs technické pryskyřice.
V prvopočátcích bylo pro tyto krytiny charakteristické spojování jednotlivých desek systémem pero-drážka. Montáž vyžadovala řemeslnou zdatnost spolu se speciálním nářadím. V současné době jsou však systémy spojování desek na takové úrovni, že by montáž často svedl i laik. Systém svíracích zámků umožňuje dokonalé spojení desek a vytváří pevný celek pochozí vrstvy.
V této kapitole chci především upozornit na chyby, kterých se kladeči při pokládce laminátových podlahovin přes její zdánlivou jednoduchost stále dopouštějí.
Podklad
A jsme zase u toho, čemu je potřeba věnovat největší pozornost, tedy rovinnosti podkladu. Někteří rádobyexperti hovoří o tom, že pokud dám pod „plovoučky“ mirelon, tak ten vše vyrovná. Chyba! Mirelon sice vyrovná drobné nerovnosti, ale určitě ne prohlubně, které jsou nad 2 mm/2 m. Dalším problémem podkladu je vlhkost, o té jsme se již zmiňovali v předešlých kapitolách. Absencí parozábrany je na problém zaděláno. Pokud bude provedena pokládka na dřevotřísku, je nutné mít se na pozoru. Montáž dřevotřísky jsme zde také již vysvětlovali. Dřevotříska jako podklad pracuje, a pokud není montována alespoň dvojitě, bude dělat problém každé pochozí krytině včetně té laminátové.
Prostředí
Je nad slunce jasné, že laminátové plovoucí podlahy jsou určeny pro interiéry, a to za dodržení pravidel, která jsou pro ně dána.
Vlhkost: Musíme dodržovat průběžnou vlhkost, a to od 50 do 60 % RH, již vlhké počasí a přílišné větrání může udělat problém ve smyslu takzvaných stříšek na hranách plovoucí podlahy.
Stříšky.
Vlivem nasákavosti (hygroskopičnosti) těchto materiálů na bázi celulózy dochází k jejich roztahování nebo smršťování a při překročení meze pak postupně k delaminaci lamely právě na čelech nebo délce, kde laminátová vrstva není. Vada je odstranitelná za předpokladu, že skladba podlahy bude stejná jako před rozebráním.
Velmi neprofesionální.
Vlivem roztahování nebo smršťování dřevité hmoty dochází v zámcích lamel k pnutí, které může tento zámek v určitém stavu deformovat. Při opětovném rozebrání a znovusložení stejné lamely a protikusu si obě lamely sednou, v případě nové lamely může dojít k tomu, že již deformovaný zámek nemusí sednout a poté dochází buď k velkému tření v zámku, což se projeví např. vrzáním, nebo lamela vykazuje větší mezeru, než je stanovená norma. Způsob ošetřování laminátové podlahoviny by měl být součástí předávacího protokolu.
Co se týká užitných vlastností laminátů, ty je nutné řešit před jejich zakoupením a zohlednit především, zda půjde o použití v komerčních nebo obytných prostorech.
Pokládka
Pokládka systémem plovoucí podlahy znamená, že krytina není pevně spojena s podkladem ani s vertikálními konstrukcemi místnosti (stěny, sloupy, schodiště, příčky). Od betonového základu nebo nivelační vrstvy je taková podlahovina oddělena pružným materiálem, který způsobuje zmiňované „plavání“.
Plovoucí podlaha je tedy každá, která není pevně přibetonovaná, přibitá ani přilepená k podkladu a má možnost se vedle obvodových stěn rozpínat – „volně pluje“. To zajišťují dilatační spáry, které jsou překryty lištou. Tím dochází k vyrovnávání objemových rozdílů krytiny způsobených změnou vlhkosti vzduchu v místnosti.
Je nutné si uvědomit také to, že plovoucí podlaha se nepohybuje „an blok“, ale roztahuje se do stran, proto je důležitá dilatace okolo stěn a pevně zabudovaných konstrukcí. Tato dilatace by měla být o to větší, pokud na plovoucí podlaze stojí nábytek. Dilatace také významnou měrou ovlivňuje přenášení zvuku do stěn!
Velmi neprofesionální.
PŘÍKLAD
Při pokládce v místnosti s točitým schodištěm nechal kladeč konstrukci schodiště přimontovat přímo do plovoucí podlahy (viz obrázek).
Další chybou bylo, že kladeč nepředal klientovi návod k údržbě plovoucí podlahy, a pak byl klientem neustále bombardován s problémem rozevírání jednotlivých dílců.
Neztotožňoval bych se s verzí opravy jednotlivých lamel, u kterých se vyskytly mezery, sklepnutím nebo případným slepením (doporučení dodavatele). Podlaha má splňovat stanovenou normu ČSN 49 2120 odst. 1, a to i šíří spáry, kde je její velikost max. 0,2 mm, a vykazovat účelnost používání, nikoliv stav, kdy je ji nutno opakovaně opravovat nebo nestandardně fixovat (přilepením). Fixací v podstatě zaniká možnost vedlejší opravy, neboť slepenou lamelu nelze již bez devastace jí samotné demontovat.
Ukončování lamel u zdi nebo nábytku je také bolestí. Lamela by měla být nejméně 40 cm dlouhá, nikoliv 5–10 cm. Jednak to nevypadá zrovna hezky a jednak nemá taková lamela pevnost v zámku a lehce se např. při nášlapu vyštípne.
Další vadou může být takzvané lupání při chůzi. Je projevem více či méně běžným, a to zvláště u materiálů na bázi dřeva nebo jejich kombinace. Neexistuje normativní postup měření a vyhodnocování těchto případů.
Lupání je jev, který provází podlahoviny dřevěné nebo vyrobené na základě celulózy. Vlivem jejich nasákavosti (hygroskopičnosti) dochází k roztažnosti nebo smršťování materiálu a jeho pnutí. To se projevuje zejména při roztažení a následném pnutí zámků jednotlivých lamel; zatížením lamely dojde k prokluzu v jejím zámku, a tím i k akustickému projevu – lupnutí. Dodržováním RH % vlhkosti lze tento akustický jev účinně omezit, avšak nikoliv zcela vyloučit. Odstranit lze pouze celoplošným nalepením lamel.
Bohumil Kratochvíla, znalec v oboru podlahovin
bob.kratochvila@seznam.cz
Foto: archiv autora
