O keramických obkladech více než sto let starých – 4. díl

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Zkusme si připomenout, jakých interiérů se týkaly předchozí části tohoto seriálu. V prvních dvou dílech jsme chtě nechtě navštívili zejména místnosti sloužící hygienickým potřebám. Následně jsme se potom ve třetím dílu mohli seznámit s keramickými obklady stěn, případně i stropů v řeznictvích a secesně řešených schodišťových vestibulech činžovních městských domů. Pojďme nyní nahlédnout do reprezentativních prostor větších restaurací a hotelů.

Detailní snímek plasticky zdobené vícebarevné obkládačky.

Bělninové neboli pórovinové glazované obkládačky se od počátku 20. století pomalu ale jistě stávaly více či méně běžnou součástí interiéru obytných, hospodářských i veřejných budov. Již od konce 19. století nabízely keramické závody architektům a stavitelům mnoho druhů kvalitních, různě zbarvených a střídmě či bohatěji zdobených výrobků. Je velmi těžké pokoušet se o datování výroby jednotlivých vzorů a změn technického a výtvarného řešení. V průběhu více než sto let vícekrát docházelo ke změně vlastnictví keramických závodů a také k výrazným změnám politickým. Pokud je zatím známo, archivy jednotlivých výrobců se nedochovaly.

Stejně jako v jiných interiérech můžeme si i zde všimnout obkládačky s označením výrobce.

Mnoho konkrétních časových údajů a podrobnější popis výroby obkládaček nenajdeme ani v souboru vzpomínek Ladislava Hanzlíčka, dlouholetého zaměstnance Rakovnické továrny na výrobu šamotového zboží, mozaikových dlaždic a kamen, známé pod kratším názvem Rakovnická šamotka nebo jen RAKO. Po přečtení však získáme představu o tom, s jakým osobním nasazením se nejen ředitel firmy, autoři výtvarných návrhů a jednotliví odborníci řídící výrobu, ale i další stálí zaměstnanci snažili, aby jejich výtvory působily co nejlepším výsledným dojmem. Pečlivá příprava vícebarevných glazur, práce v horkém prostředí i noční kontroly postupu vypalování byly pro ně samozřejmostí.

Tyto čtyři snímky nám umožňují učinit si představu o nevšedním pojetí keramického obkladu stěn, sloupů a pilířů, průvlaků a stropního podhledu restaurace i její předsíně v pražském hotelu Imperial. Zvláštní pozornost byla věnována obkladu sloupů a jejich hlavic.

Rakovnická firma věnovala velikou péči propagaci svého zboží nejen v Čechách a na Moravě, ale i v dalších evropských zemích. Své vzorkovny měla i v Budapešti a v Bělehradě, také v Polsku, Švýcarsku a Holandsku. Přizvala navíc ke spolupráci výtvarné umělce a vypalovala jejich figurální plastiky určené pro výzdobu významných budov. V roce 1908 se Rakovnická šamotka velkou měrou podílela na výzdobě pavilonu Keramika, který byl podle některých názorů „zlatým hřebem“ velké Jubilejní výstavy v Praze.

Velmi působivý je keramický obklad pilířů
deskami s rostlinnými a figurálními motivy.

Přiložené snímky nás seznamují s využitím rakovnických výrobků ve dvou významných pražských budovách z počátku 20. století. V Obecním domě (zvaném Repre) postaveném v letech 1905–1911 se uplatnily na více místech v interiéru. Naprosto mimořádný je pak rozsah keramického obkladu restaurace hotelu Imperial z let 1913–1914. Ve velké místnosti jsou tam obloženy nejen všechny stěny, ale také sloupy a pilíře, průvlaky a stropní podhled. Neobvyklé je i výtvarné řešení jednotlivých prvků, které je zřejmě inspirováno mimoevropským uměním.

Keramický obklad s figurálními motivy zdobí
i zaoblené rohy stěn v předsíni restaurace.

Zdobnější i prostší původní interiérové obklady jsou ne právě běžnou, často nedoceněnou součástí starších staveb. Pokud zůstaly ušetřeny necitlivých zásahů, bývají zachovány v dobrém technickém stavu. Bylo by jistě škoda, kdyby poslední, více než sto let staré ukázky dobré práce pracovníků keramických závodů i obkladačů byly zničeny právě v dnešní době…

Ukázka výjimečného použití keramického obkladu
v interiéru církevní stavby. Čtvercové obkládačky
osazené na střih zdobí stěnu kaple ornamentem
s motivem maltézských křížů.

V obkladu fabionu předsíně nechybí
ani motiv z ptačí říše.

Ing. Alfréd Schubert
Foto: archiv autora

Přečtěte si:  Zachráněná roubená usedlost ve valašské obci Karolinka
Share.

About Author

Comments are closed.