Kde najdete Vyšehrad, Emauzy, Loretu, Petřín, Vikárku, Žofín nebo Letnou? Odpověď, že v našem hlavním městě, je jistě správná, ale znalci Luhačovic by doplnili, že to jsou i názvy jednotlivých domů v části nazvané příznačně Pražská čtvrť, která se nachází na „hornom koncu“ tohoto lázeňského města.
Nejen v samotných lázních, ale i v této čtvrti působil architekt Dušan Jurkovič, který dal na počátku 20. století Luhačovicím jejich dnešní tvář. Přitom Pražská čtvrť toho s nimi původně zase až tak moc společného neměla. Ještě v době, kdy Jurkovič navrhl širší urbanistický regulační plán Luhačovic, který měl zahrnovat také Pražskou čtvrť, spadala tato oblast do katastru obce Pozlovice. Jednalo se vlastně o ucelenou čtvrť honosných secesních penzionů, uzavírající od severu rozsáhlý Lázeňský park, a tím i celou údolní lázeňskou zónu. Pozlovice však regulační plán odmítly a Pražská čtvrť zatím zůstávala mimo centrum dění a k Luhačovicím byla definitivně připojena až roku 1926.
Vladimír Suchánek se výšek nebojí.
Čtvrť zahrnuje vily a léčebné budovy, které byly vystavěny v rychlém sledu: hotel Praha (1902), Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše (1903), vila Praha (1904), postupně následovaly vily Pernštýn, Nešverova, Prachařova, Krumplova, Kněžský dům, Emauzy a Petřín. Později pak byly ještě postaveny např. objekty (převážně vily) nazvané Vikárka, Valaška, která se svým názvem vymyká, Vyšehrad, Žofín, Kancnýřka, Učitelský dům, Libuše nebo Šárka.
Pohled do luhačovické Pražské čtvrti.
Výborná poloha Pražské čtvrti umožňuje jejím obyvatelům, návštěvníkům i hotelovým hostům příjemné pěší procházky parkem ve směru na lázeňskou kolonádu i delší vycházky k Luhačovické (Pozlovické) přehradě a do okolních lesů s upravenými chodníky pro pěší turistiku. Stavby jsou většinou dobře udržované, nově obnovenou fasádu má také vila Praha, a to zásluhou člena Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR Vladimíra Suchánka. Pro fasádu zvolil nátěrové hmoty HET, jejichž použití a barevnost konzultoval přímo na místě s pracovníky obchodně-technické skupiny HET, Ing. Kratochvílem a Ing. Hanáčkem. Na oplechování střechy a klempířské prvky byly použity dvousložkové polyuretanové barvy slovenského výrobce CHEMOLAK Smolenice, s jehož zástupci také konzultoval technický postup. Realizace, na níž se podíleli čtyři pracovníci, probíhala z hydraulické plošiny a pojízdného lešení a trvala pět týdnů, celý srpen a první týden v září. Od té doby vila opět slouží svým obyvatelům a svojí krásou dotváří kolorit výjimečného místa.
Připravili: Jana Komárková a Vladimír Suchánek
