Zámek Kravaře u Opavy je označován za barokní perlu Slezska, jeho současná podoba pochází z let 1721–1728, kdy jej nechal přestavět ve slohu vrcholného baroka tehdejší majitel Jan Rudolf z Eichendorffu. Přestože zámek roku 1937 vyhořel, je dnes jednou z nejkrásnějších barokních staveb v Moravskoslezském kraji.
Poté, co byli Eichendorffové v roce 1782 nuceni zámek pro značné dluhy prodat, vystřídalo se zde několik majitelů, až v polovině 19. století dostali zámek do vlastnictví manželé Rénardovi. Ti se jej snažili zvelebovat – obohacovali zámecké sbírky i knihovnu. Mezi lety 1844–1853 nechala hraběnka Eufémie Rudzinská-Rénardová položit na podlahách chodeb 1. patra mozaiky s geometrickými vzory a doprostřed horní podesty pak alianční erb svůj a svého manžela Andrease Rénarda.
Tato mozaika o rozměrech 122 cm (výška) x 221 cm (šířka) x 5,5 cm (tloušťka) byla stejně jako celý zámek silně poškozena při požáru v lednu 1937. V roce 1968, kdy se již celková rekonstrukce zámku po 18 letech konečně blížila k závěru, provedl mozaikář a restaurátor František Tesař z Čáslavi kopii mozaiky v teracu. Předtím byl sejmut poškozený originál, který posloužil jako předloha pro kopii a následně měl být použit jako exponát do stálé zámecké expozice. To se však nakonec nestalo a po originálu se na několik desetiletí slehla zem. Teprve v loňském roce se jej shodou šťastných okolností podařilo po přesně padesáti letech nalézt během úklidových prací v jednom ze sklepení zámku. Do budoucna je v plánu originál zakonzervovat a konečně vystavit, jak bylo původním záměrem.
Dnes se do patra zámku vstupuje reprezentativním dvouramenným schodištěm s mramorovými stupni i vyložením podest zakomponovaným do nádvorní partie severního křídla. Velkorysý objem nástupu umocňuje vědomí aristokratického sídla. Stěny schodištních ramen jsou členěny jednoduchými lizénami s nepříliš šťastným zdůrazněním odlišenou barevností. Schodiště vrcholí balustrádou, jejíž efekt je znásoben tím, že je opticky rozvíjen nejen ve schodišťové hale, ale prostupuje i balustrádovými parapety půlkruhově završených oken v patře; v úrovni přízemí prosvětlují ramena schodiště termální okna. Výjimečný z hlediska časového určení stavebních fází objektu je v poslední schodišťové podestě (již v patře), v dominantním situování v teracové dlažbě nově provedený mozaikový erb Eufémie Rudzinské z Rudna a hraběte Rénarda, vypovídající o jejich vkladu do stavebních úprav v této historické epoše objektu. Podlaha chodby je opět teracová, jsou do ní však vloženy mozaikové obrazce v bordurovém zarámování.
Za zmínku stojí také část sklepa pod západním křídlem, ve které se dochovala původní podlaha z 18. století s valounovou dlažbou a se systémem kanálků vyspádovaných k odvodu vody směrem k vodoteči.
Při návštěvě zámku v Kravařích budete při prohlídce zámeckého muzea procházet chodbami zdobenými výše zmíněnými mozaikami. Neotřelá expozice muzea seznamuje s jednotlivými historickými etapami objektu i celého města. Hned první část je věnovaná tajemnému majiteli panství Michalu Sendivojovi ze Skorska (1566 až 1636), který působil jako alchymista u dvora císaře Rudolfa II. Habsburského. Připomíná jej ukázka alchymistické dílny včetně magického transmutačního kruhu, s jehož pomocí měli alchymisté vyrábět zlato či elixír mládí. Kromě dílny nebo obří průchozí alchymistické knihy je v expozici k vidění průřez celou historií zámku až po 20. století. Prohlídka končí v daleké historii – přesněji v mladší době bronzové, z níž pocházejí archeologické nálezy z území Kravař. Kromě této stálé expozice je na zámku po celou letošní sezonu k vidění výstava „Kovářské sonáty“ kovářů Moravskoslezského kraje.
Kravařský zámek leží stranou městského ruchu, obklopen krásným přírodně-krajinářským parkem anglického typu. Roste v něm téměř sto druhů listnatých i jehličnatých stromů a keřů včetně opravdových skvostů a je protkán mlýnskými strouhami a rybníky. V části parku se hraje golf a prochází přes něj nadregionální cyklotrasa č. 55.
Zdroj: Stavebněhistorický průzkum zámku Kravaře
Foto: David Bernard,
Mgr. Lucie Augustinková, Ph.D., a archiv zámku Kravaře
