V druhé části seriálu probereme chyby a jejich důsledky v základu – stěrce. Právě zde jsem se setkával s mnoha problémy při posuzování vad díla, protože špatný podklad je pro kladení podlahoviny základem velkého problému.
Podceněná úprava podkladu jak pro stěrku, tak následně krytinu vyústí vždy v problém. Technologie lití stěrky je dána především výrobcem, který má proces lití a zrání stěrky dokonale odzkoušen. To bývá často ze strany kladečů podceňováno, a vznikají tak sekundární problémy, které se projeví při nebo po položení krytiny.
Příprava podkladu pro stěrku – opravy stávajících betonových podkladů
Zde se setkávám s profesními chybami již od prvopočátku, a to především v primárním ošetření betonové podlahy. Betonová podlaha bývá vesměs zoxidovaná, popraskaná, nerovná. Řada podlahářů, a to myslím i kvalifikovaných, se v této souvislosti dopouští profesních chyb. Jednak spoléhají např. na vyzrálost betonu nebo na jeho specifičnost (např. v patře), jednak si nezjistí externí podmínky, např. špatné svody dešťové vody, která vniká do zdí, a tím i do podlahy.
PŘÍKLAD
Jako příklad uvedu posudek dřevěné podlahy (dubové vlysy) rodinného domu, kdy byla ve fasádě vsazená odpadní roura okapu, která časem zkorodovala a vlhkost se dostávala přes zeď do podlahy a pod podkladem pronikala do celé místnosti. V době dešťů se podlahovina zvedla a za sucha opět klesla. Sice to bylo v míře únosnosti a nebránilo to provozu, ale vznikl problém estetický, parkety ztrácely barvu i tvar.
Problémy bývají i s venkovní izolací domu. Proto je nutné řádně proměřit vlhkost betonu, nikoliv jen jednou, v jednom bodě, ale alespoň pětkrát v těch nejnepříznivějších místech.
Dalším nešvarem jsou praskliny v betonu, které podlaháři podceňují a nerespektují profesní zásady ošetření betonu tzv. sešitím, tedy vyčištění spáry, vysponkování ocelovými sponami a vylití epoxidem. Takto ošetřený beton neroztrhá přelitou stěrku, která by se v případě aplikace povlakových materiálů deformovala. Řešil jsem mnoho reklamací v podobě neestetického protlaku na povrchu krytiny.
Další problém je, že si podlahář alespoň laicky (hřebíkem nebo mřížkou) nezkusí tvrdost betonu, a začne nanášet penetraci. Ta se sice nějakým způsobem aplikuje, ale nemá soudržnost, tzv. adhezi, s povrchem betonu, neboť ten je v podstatě měkký (měl by dosahovat tvrdosti min. 30 Mgpa).
PŘÍKLAD
V místnosti cca 40 m² byla provedena penetrace a následně vylita stěrka. Po položení krytiny došlo na exponovaných místech kuchyně k deformacím stěrky a poškození podlahoviny. Šetřením se přišlo na to, že podklad nesplňoval parametry tvrdosti a pevnosti hlavně v tlaku. Působením židle a žebříku došlo k bodovému tlaku a vlivem měkkého podkladu k prolomení stěrky s následným poškozením PVC.
Tehdy stačil malý test tvrdosti podkladu, např. hřebíkem nebo kladívkem.
Obr. 1: Nestabilní podklad.
Penetrace – tolik kritizovaná, tolik zanedbávaná…
Dnes při výrobě a nabídce tolika produktů v oblasti penetrace je tento problém skutečně banální. Prakticky pro každý podklad existuje nějaká penetrace.
Pojem adhezní můstek si můžeme představit jako dvě misky: v jedné je med a ve druhé voda. Do každé z misek ponořte ruku, a pak ji vytáhněte – závěr je jednoduchý, viďte.
V penetracích je dnes obrovský výběr, ale určit typ pro daný podklad je již práce pro zdatného podlaháře.
Penetrací je mnoho druhů, může být třeba epoxidová v kombinaci s křemičitým pískem, tzv. penetrace uzavírací, penetrace bez rozpouštědel, izolační, a tak bych mohl pokračovat. Zde dochází k mnoha chybám, neboť každý ví, že se dá buď ušetřit, nebo prodělat hodně peněz, a to je ten problém, který potom řeším. Taková epoxidová penetrace, která by měla být oporou pro stěrku, na kterou pak budu například klást dubové parkety, stojí trochu více než normální penetrace. Ale ouha, po dvou týdnech zjistím, že se mi parkety utrhly, a hledám příčinu: měření podkladu v pořádku, vlhkost ok, RH ok, kde je tedy chyba? Po dokončení pokládky parket si investor např. otevře okno, zrovna když prší, a co se začne dít: parketa začne narůstat, a pokud nemá dobré držení od spodu, tak praskne a problém je tu. Ale nemusí to být jen otevřené okno, i klimatizace má svůj díl. Dal bych dobrou radu: raději se pojistit (vhodnou kvalitní penetrací), než se poté ujistit (o své chybě).
Obr. 2: Špatná penetrace.
Stěrka
Vrátím se opět k začátkům. Ne všude lze použít obyčejnou samonivelační stěrku. Každý podklad má svá specifika a ta je nutno respektovat, ať ve formě rovinnosti, vlhkosti či znečištění. Nebudu uvádět technologii, ale uvedu chyby, které se stávají.
Rovinnost nechci specifikovat normativy, ale pokud si před rozpočtem nezměřím rovinnost, tak musím počítat s tím, že buď budu mít stěrky moc, nebo málo. To je horší případ. A ještě horší je to, že situaci neuvedu do přejímacího protokolu. Následné problémy se pak řeší nástavbou stěrky tak, aby nebyla drahá, protože to nebylo ve smlouvě o dílo. A stačilo tak málo.
PŘÍKLAD
Firma obdržela zakázku na 100 m² rekonstrukce stávající podlahy s PVC krytinou. Odhadním výpočtem stanovila množství stěrky na 2 mm/m². Ovšem po odkrytí krytiny se objevily nejen trhliny v primáru, ale také nerovnost podlahy. Vylila se stěrka dle odhadního výpočtu, což evidentně nestačilo. Z odhadnutých 2 mm/m² byly 4 mm/m² a problém na světě. Aby se ušetřilo, nakoupila se levná stěrka, která měla doplnit chybějící část. Jednak vlivem špatně provedené penetrace, jednak vlivem jiných vlastností (pnutí, chemických reakcí) rozličných stěrek došlo k částečné devastaci stěrky. Náprava stála mnoho úsilí a financí. A nemuselo to tak být: stačilo jen posečkat s výpočtem až po stržení stávajícího PVC, což se mohlo uvést ve smlouvě o dílo.
Obr. 3: Rychlé vysoušení stěrky.
Věřím tomu, že mnoho řemeslníků chce získat zakázku za každou cenu, ale to se mnohdy nevyplácí. Tytam jsou doby, kdy se penetrovalo vodním sklem a byla jedna stěrka. Dnes je obrovský výběr stavební chemie i nepřeberné množství podlahových krytin, a je tudíž nutné používat odzkoušené materiály. Tlak je i na erudici a zkušenost řemeslníků. Nezkušenost nebo nerespektování základních norem a předpisů výrobce se nevyplácí.
Dobrá rada na konec: dobře a kvalitně zhotovený podklad bude základem pro kvalitní pokládku povrchové krytiny.
Bohumil Kratochvíla, znalec v oboru podlahovin
Foto: archiv autora
