Zavedení montážních systémů dlažby na terčích, nazývaných různě jako systémy podpůrných stojanů, rektifikačních terčů apod., představuje pokrok ve vývoji v oblasti použití dlaždic ve stavebnictví.
Montáž dlaždic na terče vyžaduje přizpůsobení a přijetí návrhových, montážních a produktových norem, aby výrobci keramických dlažeb byli chráněni před selháním podlah na terčích, jejich nebezpečností, ale i negativními dopady na životnost takové podlahy. Důsledné zavedení nových specifických norem pro podlahy s dlaždicemi na terčích zajistí, že pověst keramických dlaždic jako kvalitního stavebního prvku bude i nadále vysoce uznávaná.
Výškové rozpětí terčů je od 3 mm až po 1120 mm, jak uvádí např. výrobce Buzon. Pomocí terčů lze upravit spád či kompenzovat sklon terasy o 1–5 %. Konstrukčních řešení je mnoho včetně příslušenství.
Montáž dlaždic na výškově nastavitelné terče získala v posledních letech na popularitě. Eliminovala požadavek pokládat a lepit je na tradiční pískové nebo cementové potěrové vrstvy. Tato nová montážní praxe se používá především u venkovních instalací, jako jsou balkony, terasy a chodníky.
Tyto instalace se stávají také stále ambicióznějšími i v případech použití v oblastech náročných na zvýšený provoz chodců. Typický příklad montáže na balkoně může mít 8 až 10 m2, ale tyto systémy se stále častěji používají ve větších plochách, jako jsou prostory vchodů do komerčních budov a veřejné prostory. Běžné jsou plochy přibližně 500 m2 u bytových objektů v místech určených pro společné užívání.
Montáž dlaždic na terče je využívána ve stále větším a intenzivnějším měřítku a různých prostředích, což vyvolává potřebu vyššího stupně projektové dokumentace. Bezpečnost, dlouhá životnost a provozuschopnost jsou jen některé parametry, kterým je ve stavebním projektu třeba vyhovět při specifikaci montáže dlaždic na terče. Venkovní aplikace vyžadují mnoho funkčních a ekologických aspektů, kterým se taková montáž dlaždic musí přizpůsobit. V následujícím textu se dotkneme některých z nich.
Obecné úvahy pro navrhování
Každá montáž dlaždic vyžaduje, aby projektová dokumentace zvážila přizpůsobení všech souvisejících stavebních prvků, které mohou být ovlivněny. Jde především o respektování norem a vyhlášek vyžadujících, aby hydroizolace – hydroizolační membrány, odvodnění dešťové vody a sklony – byly navrženy tak, aby byla zajištěna požadovaná funkčnost.
Obr. 2: Pohled na dlažbu s vruty.
Nedostatečné množství drenážních otvorů bude vyžadovat větší tloušťku podkladu, aby byl umožněn dostatečný spád povrchu podkladu, aby se zabránilo hromadění vody. Odtokový bod bude vyžadovat ochranu před vniknutím nečistot, které způsobí ucpání. Typ hydroizolační membrány se stává kritickým hlediskem. Při použití jako pojezdový povrch budou terče – podstavce produkovat tření a vibrace. Kromě toho pronikání UV záření a degradace prostřednictvím zadržování povrchových kontaminantů bude mít na takové podlaze dopad na instalaci dlaždic. Z tohoto důvodu výrobci nedoporučují použití pro pojezd vozidel.
Obr. 3: Vrut pro připevnění dlaždice.
Samotné typy podstavců – terčů se významně liší v konstrukci, materiálech, technologii výroby a doporučení ohledně jejich vlastností. Podle dosavadních zkušeností se zdá, že některé z těchto podstavců časem ztrácejí schopnost přizpůsobení, což způsobuje, že se dlaždice kývají a pak se rozevírají ve spáře (vytvářejí „rty“), což představuje nebezpečí zakopnutí. Existuje jen málo pokynů ohledně očekávané údržby nebo požadavků na intervaly kontroly a údržby pro montáže na terče.
Vítr
Systémy dlaždic na terčích jsou montovány na mnoha různých místech po celém světě. Balkonové instalace, které jsou ve vyvýšených polohách, jako například v bytech ve vyšších podlažích, jsou vystaveny značným silám větru, které jsou ekvivalentní těm, které se vyskytují u moře nebo ve vysokohorských podmínkách. Síla větru v těchto oblastech je schopna zvednout dlaždice, které jsou instalovány na systému vysokých terčů, pokud dlaždice nejsou upevněny.
Obr. 4: Detail provedení. Obrázek znázorňuje jednoduchý mechanický upevňovací systém, který zabraňuje vyklouznutí dlaždic, jež se dříve při silném větru převracely.
V některých situacích se dlaždice o rozměrech 600 x 600 mm a tloušťce 20 mm úplně převrátí. Převrácená dlaždice je bezpečnostní riziko – vznikne mezera, do které mohou chodci spadnout. Také někdy musíme pamatovat na nenechavce, kteří si volně uloženou dlaždici mohou „vypůjčit“.
Žádná z norem nebo pokynů neřeší montáž dlažeb na terče s variantou „balkonového větru“.
Obr. 5a, b: Jiný systém pomocí uzamykacích kotev.
Není mnoho výrobců systémů pokládky na terče, kteří nabízejí adaptivní upevňovací systémy pro ukotvení dlaždic způsobem, který po instalaci zabraňuje, aby se dlaždice zvedala a překlápěla. Tedy není k dispozici mnoho relevantních informací ani odkazů na žádné dokumenty s pokyny, které by poskytovaly technické informace o tom, jak určit zatížení větrem, které by diktovalo přidání mechanického upevnění, aby se předešlo uvolnění dlaždic. Dosud neexistují žádné informace poskytující vodítko k rozsahu mechanického upevnění požadovaného pro projektový návrh v konkrétní situaci. Je například otázka, zda je nutné, aby byly všechny dlaždice upevněny směrem dolů, nebo stačí několik řad nejblíže k návětrné straně montáže apod.
Obr. 6a: Další variantou
je vysoce sofistikované řešení.
Obr. 6b: Detail ukotvení dlaždice.
Obr. 6c: Detail kotvicí spony.
Stanovení hranice uvažovaného vlivu větru na jednotlivé aplikace podle příslušných norem ve fázích návrhu není možné určit. Pro navrhování instalace, která může být ovlivněna větrem, chybí dostupné pokyny. Proto se tento problém často projeví na místě až po dokončení instalace a nárazech větru.
Údržba dlažby na terčích
Vyšší provoz chodců vystavuje dlaždice vyššímu tření a rozdílným směrům namáhání na povrchu dlaždic. Na malém balkoně tento problém nevzniká, protože je na něm omezený pohyb lidí. Velký společný prostor naopak umožňuje pohyb většího počtu lidí, a tím větší zatížení, které může způsobit posun dlaždic, resp. jejich uvolnění.
Pravděpodobnost, že děti budou používat povrch k běhu, budou po něm jezdit kočárky, dětská kola a koloběžky, vyžaduje zvážení při zpracování návrhu. Může to být přehnané, ale ani pro tento případ nejsou dostupné návody a výpočty, které by mohly být při návrhu použity.
Obr. 7: Přesahy mezi dlaždicemi,
které jsou vystaveny pěšímu provozu.
Vícenásobné pohyby chodců vyvíjejí tlak způsobený pohybem nohou, který může na dlaždice působit v různých úhlech. Tento typ tlaku vyvine diferenční tlak na instalaci, což může časem způsobit pohyb podstavců a následnou ztrátu nastavení a udržení dlaždice v požadované rovině.
To vytváří problémy, kdy se dlaždice mohou houpat ze strany na stranu a mohou vznikat tzv. rty – rozevření mezi dlaždicemi. To lze vyřešit následným novým nastavením podstavců, ale tím vzniká požadavek na údržbu. V případě tohoto typu údržby neexistují žádné pokyny ohledně intervalů kontroly, kvalifikace požadované od dodavatele servisu nebo frekvence takové údržby. Jeden výrobce ve svém technickém listě systémů na terčích – podstavcích uvádí, že pohyb o více než 3 mm ruší záruku na systém.
Obr. 8: Lišty.
Pro hodnocení výšky dovoleného přesahu můžeme využít ustanovení obsažené v ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování keramických obkladů, kdy při šířce spáry do 6 mm je dovolen přesah 1 mm.
dr. Eduard Justa
Foto: archiv autora a archiv firem:
1, 6a, 8 – autor; 5a, 5b, 6b, 6c, 7
