Obliba pohledového a leštěného betonu v posledních letech stále roste. Nejen v logistických parcích nebo skladovacích halách výrobních firem, ale čím dál více se tato technologie prosazuje i v komerčních provozech, veřejných budovách, parkovacích domech i v obytných místnostech. Zdokonalily se totiž techniky broušení, které umožňují získat stále atraktivnější povrchovou úpravu této podlahy.
Na druhou stranu použití bezešvých pryskyřičných podlah znamená větší trvanlivost a nižší náklady na údržbu a ochranu po celou dobu životnosti budovy. Při volbě mezi těmito technologiemi je užitečné znát jejich klíčové vlastnosti a zjistit, které řešení je v daných podmínkách výhodnější a spolehlivější.
Leštěný beton je hovorový výraz pro betonové podlahy, které jsou ošetřeny speciálními stavebními chemikáliemi a broušeny, dokud není dosaženo hladkého, lesklého povrchu. Jedná se tedy spíše o mechanickou techniku, která se opakuje. Proces broušení pomocí stále jemnějších diamantových kotoučů zahrnuje několik fází. Mezitím se používají přípravky pro zvýšení kompaktnosti struktury betonu, čímž se povrch zpevní a je lépe přístupný leštění. Po vyleštění se aplikují impregnační prostředky, které proniknou do pórů podlahy a chrání ji před skvrnami.
Pryskyřičné podlahy lze vyrobit různými technologiemi, včetně kombinace epoxidových, polyuretanových a metakrylátových pryskyřic. Rozdíly jsou nejen v použité bázi, ale liší se i technikou provedení, rychlostí realizace, designem nebo barevným provedením. Společné mají i to, že jsou beze spár, dilatací, vodovzdorné, protiskluzné a odolné proti otěru.
Jedním z příkladů mohou být reprezentativní prostory s velkou koncentrací chodců, kde je důležitá odolnost a dlouhodobě atraktivní vzhled. Řešením v tomto případě mohou být epoxidové podlahy vyrobené s přídavkem barevných zrnek písku nebo mramorového kameniva, s přídavkem skleněné drtě nebo zrcadel – jako klasické broušené a leštěné pryskyřicové teraco o tloušťce 8–9 mm.
1. Estetika
Leštěné betonové podlahy vytvářejí syrovou minimalistickou atmosféru připomínající industriální podobu starých továren. Pro dosažení atraktivnějších efektů se používají techniky, jako je barvení betonu (ve hmotě nebo na povrchu), přidávání dekorativního kameniva, textury, vzorů a šablon.
Pryskyřičné podlahy jsou velmi oblíbené, a to zejména díky tomu, že jsou k dispozici v široké škále barev a technologií a je možné je kombinovat s různými druhy přísad, což umožňuje značnou svobodu při navrhování.
Rozhodnutí, jaký druh podlahy v objektu použít, závisí na efektu, kterého chcete dosáhnout. I pryskyřičné podlahy ale umožňují dosáhnout podoby betonu a mnoha dalších, zajímavých vizuálních efektů.
2. Funkčnost
Při správné údržbě jsou oba systémy, tedy betonové i pryskyřičné podlahy, vysoce mechanicky odolné. Snadno se udržují v čistotě, kdy je stačí jednou týdně umýt vodou s jemným prostředkem a není třeba používat vosky ani impregnační prostředky. Při navrhování pryskyřičných podlah je důležité zvážit, jakému zatížení budou čelit a jak dlouhou životnost investor očekává. Podle toho lze vybrat správný systém se správnou tloušťkou a pevností. Pryskyřičné podlahy, vyvinuté pro náročné komerční použití, jsou odolnější a trvanlivější než ty betonové, takže svou kvalitu a atraktivní vzhled zachovávají po delší dobu.
Zatímco životnost masivní betonové podlahy závisí na kvalitě stávajícího podkladu, v případě syntetických, pryskyřičných podlah lze typ materiálu, konstrukci systému a funkčnost libovolně přizpůsobit.
3. Náklady na realizaci a údržbu
Leštěná betonová podlaha je materiálově ekonomičtějším řešením, a to i proto, že odpadá potřeba dalších povrchových materiálů. Je však třeba mít na paměti, že beton je citlivý na vlhkost a měl by být řádně chráněn. Pokud se do jeho pórů dostane voda, může po zmrznutí dojít k prasknutí podlahy a destrukci konstrukční desky. Kromě toho se beton při změnách teploty rozpíná a smršťuje, což může vést k tvorbě trhlin na jeho povrchu. Řešením je provedení dilatačních spár nebo přiznaných spár, jejichž řešení a výplň jsou dalším zdrojem možných problémů.
Existuje mnoho způsobů, jak je opravit, včetně použití tmelů nebo pryskyřic, ale to s sebou vždy nese další náklady a výběr vhodné barvy bývá rovněž náročný.
V případě pryskyřičných podlah jsou náklady na údržbu poměrně nízké a vzhledem k jejich dlouhé životnosti se dají rozložit do více let. Pryskyřičné podlahy jsou však dražší v prvních pořizovacích nákladech, zejména v případě litých systémů v tloušťce několika milimetrů. Kompenzací však je nenáročná realizace s použitím základních pracovních pomůcek na rozdíl od leštěných betonových podlah s použitím speciálního strojního vybavení s nasazením většího počtu pracovní síly.
4. Čas
Dosažení vysoké kvality leštěného betonu je vícestupňový proces, který vyžaduje technologickou kázeň a trpělivost, tedy čas. Před zahájením mechanického a chemického ošetření musí od rozprostření betonu uplynout nejméně jeden měsíc.
Epoxidové podlahy mají obecně delší dobu tuhnutí než podlahy z jiných pryskyřic, jako jsou polyuretan nebo metakrylát. I u nich je však od aplikace do úplného vytvrzení potřeba přibližně 7–12 dní. Vyžadují také jednu nebo dvě vrchní vrstvy, aby se póry uzavřely a utěsnily.
Je třeba mít na paměti, že epoxidové podlahy jsou trvale spojeny s betonovým podkladem a veškeré nedokonalosti přítomné v podkladové vrstvě jsou viditelné. Z tohoto důvodu musí podklad splňovat přísné požadavky, jako je třída betonu min. C20/25 nebo pevnost v přilnavosti > 1,5 MPa. Nutnost jejího vyztužení, např. zhotovením dodatečné betonové vyztužené desky, může prodloužit dobu instalace podlahy. Pokud je však podklad dostatečně kvalitní, lze pryskyřicové podlahy dokončit během dvakrát kratší doby než leštěný beton.
V každém případě rozhodnutí závisí na potřebách investora, na zohlednění koordinace výstavby díla, ale také vlivu ročního období. Betonové podlahy se nejčastěji volí kvůli estetickým požadavkům. V mnoha případech mohou pryskyřičné podlahy dosáhnout podobného efektu a zároveň nabízejí větší flexibilitu.
