Z hlediska zvukové izolace bojují suché podlahy i dnes s předsudky. Naprosto neoprávněně: menší množství hmoty, ve srovnání s mokrými potěry, lze snadno kompenzovat pomocí inteligentní skladby podlahy, kterou je potřeba navrhnout s ohledem na zvukovou izolaci.
Zatímco ještě před pár lety se používaly suché podlahy téměř výhradně při sanaci dřevěných trámových stropů ve starých budovách, dnes se prvky suché podlahy prosazují stále více i v novostavbách a hlavně dřevostavbách. Kromě vlastností, jako je vysoká nosnost, která je srovnatelná s tradičními masivními podlahami, hraje důležitou roli i rychlé a finančně výhodné zpracování.
Ovšem jejich největší výhodou oproti běžným cementovým potěrům je suchá a rychlá montáž. Suché podlahové systémy do objektu nevnášejí prakticky žádnou vlhkost. Tím se u dřevostaveb chrání konstrukce, zabraňuje se vlhnutí jinak suchých stavebních materiálů a následnému riziku tvoření poruch. Dále se docílí výrazného zkrácení doby výstavby.
Zatímco u konvenčních potěrů se musí počítat s dobou vyschnutí delší než čtyři týdny, kdy nesmí být podlaha zatěžována, lze po pokládce suché podlahy pokračovat v práci téměř okamžitě. Podlahové prvky jsou ihned pochozí a bezprostředně po vytvrzení lepidla plně zatížitelné – hned je možné nanést požadovaný povrch (podlahové krytiny). K tomu účelu se za normálních teplot v místnosti počítá s dobou pouhých 24 hodin.
Také z hlediska oblastí použití mohou suché podlahy soutěžit s tradičními, masivními potěrovými systémy – v závislosti na skladbě systému je možné použít je v obytných domech přes kancelářské a školní místnosti až po prostory s velmi vysokými požadavky na zvukovou izolaci, jako jsou chodby v nemocnicích nebo prostory v kostelích a divadlech.
Výhodami jsou také relativně nízká hmotnost a nízká výška konstrukce, spolehlivá protipožární ochrana a účinná tepelná izolace. Možné je také použití suché podlahy v kombinaci s podlahovým vytápěním – ať už teplovodním anebo elektrickým. Do suchých podlah je možné přímo zabudovat sprchové vaničky.
Suché podsypy se používají především pro vyrovnání nosného stropu.
Stahovací latě zjednodušují zpracování systému.
Předsudky kvůli zvukové izolaci jsou neoprávněné
I když se prosadily, bojují suché podlahy v oblasti zvukové izolace stále ještě s předsudky: zatímco u mokrých potěrů se vzhledem k většímu množství jejich hmoty automaticky předpokládá vynikající zvuková izolace, jsou zvukověizolační vlastnosti lehčích konstrukcí ze suchých podlahových prvků kvůli jejich nižší hmotnosti obecně považovány za nedostatečné.
Neprávem: v praxi lze pomocí systémů suchých podlah dosáhnout neprůzvučnosti, která je dobře srovnatelná s hodnotami konstrukcí z masivních potěrů. Rozhodujícím faktorem je celková konstrukce. Systémy ze sádrovláknitých desek tak splňují již jen díky kašírování dřevovláknitou izolací u výrobce, resp. díky podlahové minerální vlně, všechny předpoklady pro izolaci proti zvuku šířeného vzduchem nebo kročejem. Izolace z minerální vlny je přitom pro zvukovou izolaci velmi efektivní, ale současně relativně měkká. Dřevovláknitá izolace proti tomu poskytuje o něco málo nižší zvukovou izolaci, ale o to stabilnější podlahovou konstrukci. Která izolace je v konkrétním případě vhodnější, závisí nejen na potřebné zvukové izolaci, ale také na požadované podlahové krytině. Velkoformátové dlaždice například vyžadují stabilnější skladbu než parkety nebo linoleum.
Příklady skladeb pro rodinné domy
Tabulka: Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532:2020
Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku).
Technickou alternativu zvukové izolace
představuje u minerálních podsypů systém
podlahových voštin, vyvinutý speciálně pro
technické zkvalitnění zvukové izolace dřevěných
trámových stropů.
Více zvukové izolace díky minerálním podsypům
Suché podsypy se používají především pro vyrovnání nosné desky stropu (např. základové desky nebo betonového stropu). Nanáší se přímo na nosnou konstrukci. Produkty jako vyrovnávací podsyp, který lze použít až do výšky násypu 100 mm, má drsný povrch zrn, frakce 0,4–4 mm, díky čemuž je materiál soudržný, a dosahuje tak vysoké a trvalé stability. Vzhledem k vysoké pevnosti zrn je povrch nad nimi stabilní a nosný. S hmotností cca 12 kg/m2 při výšce násypu 30 mm ovšem u trámových stropů přispívají ke zvukové izolaci jen málo.
K minimalizaci přenosu kročejového hluku vedlejšími cestami je nutné
vždy umístit okrajovou izolační pásku.
Z hlediska zvukové izolace představuje u minerálních podsypů technickou alternativu systém podlahových voštin, vyvinutý společností James Hardie Europe speciálně pro technické zkvalitnění zvukové izolace dřevěných trámových stropů při rekonstrukcích a novostavbách. Skládá se z ekologických kartonových voštin o výšce 30 nebo 60 mm s integrovanou ochranou proti prosypání materiálu, které se pokládají celoplošně přímo na nosnou část (záklop) stropu a plní se voštinovým zásypem. Ohybnost této vrstvy v kombinaci s vysokou objemovou hmotností cca 45 kg/m2 při výšce voštinového zásypu 30 nebo 60 mm zajišťuje velmi dobrou zvukovou izolaci. Na zásyp lze položit podlahový prvek s dřevovláknitou izolací nebo izolací z minerální vlny. V závislosti na stropní konstrukci dosahuje tato podlahová skladba hodnoty kročejové neprůzvučnosti Ln,w = 38 dB.
Podlahová voština fermacellTM se pokládá celoplošně na záklop stropu a následně se plní Voštinovým zásypem fermacellTM. Touto skladbou se strop přitíží (cca 45, resp. 90 kg/m2), a tím se podstatně zlepší jeho akustické parametry. Následně pokládaný podlahový prvek fermacellTM s minerální nebo dřevovláknitou izolací tuto skladbu finalizuje a dále zlepšuje kročejovou neprůzvučnost stropu.
Pokládka podlahových prvků se provádí bez příčných spár s převázáním spár.
Před pokládkou dalšího prvku se na polodrážku nanáší podlahové lepidlo.
Vhodné i pro požadavky na zvýšenou zvukovou izolaci
FermacellTM nabízí velmi dobrou neprůzvučnost například s podlahovým prvkem 2E 35. Ten byl vlastně vyvinut ke zlepšení kročejové neprůzvučnosti masivních podlah a poskytuje u nich při výšce skladby 45 mm v kombinaci s vyrovnávacím podsypem ≥ 20 mm zlepšení kročejové neprůzvučnosti o 31 dB. Výrazně však může zlepšit izolační hodnoty i v kombinaci s dřevěnými trámovými stropy. Prvek skládající se ze dvou sádrovláknitých desek fermacellTM je u výrobce slepen a kašírován tuhou podlahovou minerální vlnou o tloušťce 20 mm a v kombinaci s voštinovou izolací o tloušťce 60 mm dosáhl na jednoduchém stropu s viditelnými dřevěnými trámy hodnoty kročejové neprůzvučnosti Ln,w = 55 dB. Na uzavřeném trámovém stropu s pružně zavěšeným podhledem poskytuje stejná skladba hodnotu Ln,w = 39 dB, a překračuje tak požadavky na zvýšenou zvukovou izolaci.
Skladba podlahy s voštinou
a podlahovým prvkem.
Záleží na konstrukci
Na příkladu podsypů je vidět, že pro kvalitu zvukové izolace je rozhodující celá konstrukce. Ale která skladba podlahy je ta pravá? Nemusí to být vždy mokrý potěr, aby se dosáhlo vynikající zvukové izolace. S vhodnou skladbou lze i se suchými podlahami dosáhnout vynikajících hodnot vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Přednost systémů suchých podlah přitom spočívá především ve významném snížení doby výstavby. Do budovy se nevnáší žádná další vlhkost, odpadají dlouhé technologické prostoje pro vyschnutí. Také faktory, jako je praktický formát a relativně nízká hmotnost, zajišťují rychlé zpracování a zvyšují efektivitu. Další výhodou je jednoduchá montáž celého systému.
Deset hlavních zásad dobré akustiky
- Na opláštění preferujte materiály s vysokou plošnou hmotností.
- Akusticky lepší jsou konstrukce, které se skládají z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění s upevněním sponkami, hřebíky nebo šrouby.
- Vhodnější jsou konstrukce, které mají větší rozteče mezi sloupky/trámy.
- Lepších akustických vlastností lze dosáhnout, pokud bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově.
- Čím větší je vzdálenost mezi oběma opláštěními, tím více je zvuk tlumen.
- Účinek takovéto tlumicí pružiny je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace.
- Izolace z vláken (minerálních, dřevitých nebo skelných) jsou vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (například polystyrenové desky).
- Pro snížení kročejového hluku stropních konstrukcí jsou vhodnější pórovitě otevřené izolační materiály.
- Plošnou hmotnost stropní konstrukce zvyšuje, a akustické parametry tak zlepšuje akustický systém fermacell.
- Je třeba zamezit přenosu zvuku instalacemi, netěsnostmi a průchody (plánování detailů).
Ing. Jaroslav Benák, vedoucí
technického oddělení, James Hardie Europe GmbH, o.s.
www.fermacell.cz
