Roubené stavby jsou typické většinou barevně odlišnými, nejčastěji bílými spárami. Čím a jak se provádějí?
U masivních dřevostaveb, konkrétně na roubenkách či srubech, vznikají v konstrukci roubené či srubové stěny mezi trámy (kulatinou) mezery, tzv. spáry, které je třeba vhodně vyplnit a utěsnit. V případě klasické konstrukce roubené stěny se mezi trámy vkládají dřevěné podložky, které určují šířku spáry. Jako hlavní výplň prostoru mezi hranoly se používá tepelněizolační materiál. V praxi to jsou jak přírodní izolační materiály, jako je ovčí vlna a konopné rouno, tak i konvenční, jako je PUR pěna či minerální izolace. Volba izolačního materiálu často záleží na sympatiích investora. U konstrukcí, kde leží trámy přímo na sobě, bývá mezi ně vložena paměťová izolační páska. Izolační materiál je třeba chránit před vlivy okolního prostředí, jako je pronikání vzdušné vlhkosti, zatékání, UV záření, zafoukáváním apod. Nejvhodnější takovou ochranou spáry je zatmelení srubařským tmelem, a to hned z několika důvodů. Tmel po zaschnutí zůstává stále pružný, dokáže tedy vyrovnávat pohyby trámů a pracuje společně s pohybem dřeva. Díky tomu zaručuje spárám dlouholetou životnost bez nutnosti další údržby. Zabraňuje také pronikání hmyzu a hlodavců do konstrukce stěny. Tmel také vykazuje velmi dobrou přilnavost k tmeleným materiálům, odolnost vůči UV záření a jiným povětrnostním vlivům. Je určen k použití v interiéru i exteriéru. Po vyschnutí má jemnou štukovou strukturu, která působí esteticky a přirozeně, vyrábí se v několika barevných odstínech.
V případě použití jiných materiálů k zatmelení spár nedosáhneme takových výsledků jako u srubařského tmelu. Hliněné mazaniny či vápenocementové směsi se používaly hlavně v dřívějších dobách pro svou dostupnost. Nemají schopnost vyrovnávat mikropohyby dřeva, a často tak dochází k vydrolování a rozpraskání spár. Hliněné směsi také trpí na vymílání nárazovým deštěm. Z těchto důvodů je potřebné provádět častější opravy či výměny, což vede i k vyšším nákladům. Vlivem sesychání a sesedání konstrukce mohou vznikat štěrbiny, kterými uniká teplo, a do interiéru profukuje. Obecně se dá říci, že po ukončení sedání stavby (stavba pracuje obvykle nejvíce první tři roky) je nutné mezery mezi jednotlivými konstrukčními prvky důkladně zatmelit – a to jak vodorovné spáry, tak všechna kritická místa, jako jsou kouty, rohy, prostupy stropních trámů stěnou, výsušné trhliny v trámech a podobně. Pro dosažení lepších vlastností je optimální provést tmelení jak interiéru, tak exteriéru.
Před samotným zatmelením je vhodné opatřit roubenou konstrukci ochranným nátěrem a až poté spáry zatmelit. Tmel je přetíratelný vodou ředitelnými a rozpouštědlo Před samotným zatmelením je vhodné opatřit roubenou konstrukci ochranným nátěrem a až poté spáry zatmelit. Tmel je přetíratelný vodou ředitelnými a rozpouštědlovými nátěrovými hmotami. Má také dobrou přilnavost k surovému dřevu i k povrchu ošetřenému nátěrem. U roubenek se ke spárování nejčastěji používá bílý odstín tmelu. Jestliže se budeme chtít vyvarovat barevných skvrn vznikajících stékajícím nátěrem, je lepší nejdříve konstrukci natřít a pak až zatmelit.
Než se spáry zatmelí, je třeba prostor důkladně vyplnit tepelnou izolací, kde z každé strany spáry necháváme mezeru pro mirelonový provazec a tmel. Styčné plochy trámů je vhodné předem vyčistit od nečistot. Pod tmel do spáry vkládáme provazce z pěnového polyetylenu, které slouží jako podkladní vrstva tmelu. Provazec povrch spáry vyrovná a zároveň slouží jako tepelná izolace. Poté se do spáry nanese tmel, který se musí vyhladit nerezovou špachtlí. Vyhlazený povrch se musí nechat zaschnout. Doba vyzrání tmelu závisí na okolní teplotě a vlhkosti prostředí.
Srubařský tmel je používán i pro rekonstrukce starých roubenek. Je ale potřeba počítat s tím, že tyto tmely lze aplikovat do spáry široké maximálně 5–6 cm. V tomto případě jde o finančně náročnější řešení, protože spotřeba materiálu potřebného k zatmelení širokých spár je větší než u klasického rozměru spáry.
Ačkoliv se to z počátku nemusí zdát, spárování jako takové je velmi pracná záležitost, která vyžaduje určitou zručnost a preciznost. Lidé, kteří se rozhodnou zatmelit si svůj dům svépomocí, nemají většinou vůbec žádné zkušenosti s tmelením, které vyžaduje určitý cvik. V konečném důsledku takové tmelení nevede k plné funkčnosti a kladnému estetickému výsledku. Případné opravy většinou bývají obtížné a nákladné.
Vojtěch Malafa
www.tmelenisrubu.cz
Foto: archiv autora
