Zámek Žleby a jeho historické podlahy

Zámek Žleby je velkolepé sídlo knížecího rodu Auerspergů, ve kterém se dodnes nacházejí sbírky zbraní, zbroje, luxusního nábytku a originálních předmětů denní potřeby. Jeho současná podoba je ovlivněna tzv. romantickým historismem. Zámek návštěvníkům nabízí nejen prohlídku rozsáhlých sbírek, ale i pohled na každodenní život šlechty v 19. století.

Knížata z Auerspergu, jejichž rodina se po celé generace řadila k nejvlivnějším rodům v celé habsburské monarchii, využívala žlebský zámek na sklonku habsburského soustátí jako své reprezentační sídlo. Proto není divu, že se zámek může pochlubit bohatě vybavenými interiéry. Svou podobu získaly Žleby v polovině 19. století při velké romantické přestavbě, kdy se knížata nechala inspirovat alžbětinskou renesancí a francouzskou gotikou. Auerspergové si však byli vědomi, že velkou uměleckou hodnotu mají i starší historické konstrukce zámku a původní barokní i rokokové interiéry. Proto do přestavby včlenili i tyto cenné prvky. Tak tomu bylo i v případě parket v Červeném a Tyrolském kabinetu. Pokud byly v 19. století položeny parkety nové, dbali majitelé na vysoce reprezentativní funkci prostorů, a tím pádem i na jejich kvalitní provedení, což lze vidět na příkladu Modrého salonu a Rytířského sálu.

Tyrolský kabinet

Jedná se o poměrně ojedinělou konstrukci podlahy používanou převážně v menších místnostech „kabinetního typu“. Není to v podstatě typická parketová podlaha skládající se z jednotlivých parket, které mají většinou čtvercový tvar a jsou spojeny mezi sebou vloženým perem. V tomto Romantický zámek Žleby je dominantou stejnojmenného městečka na pomezí Středočeského a Pardubického kraje. Možná ho znáte i z pohádek, natáčely se tu třeba Tři bratři, Kouzla králů, Nejkrásnější hádanka nebo Královský slib. případě tvůrci rozdělili místnost do několika většinou pásových částí, jež plošně polepili vrchním dekorem, a po sestavení v místnosti se na místě dolepily chybějící díly dekoru ve spojích. Tím vznikl v podstatě jeden monolitní celek bez viditelných dělicích rovin.

Tyrolský kabinet.

Dekor se skládá ze stejně velkých rovnostranných kosočtverců ve třech různých barvách, čímž vznikne plastický efekt krychle, která je postavená na jeden ze svých osmi rohů. Tento motiv se používal i u nábytku a zejména u sekretářů, kde byla vnitřní výzdoba inspirována architekturou.

Přečtěte si: Rozšíření řady UNIDRAIN® 1004

Materiál

dub bahenní (subfosilní) – modročerná barva s tmavě hnědými zónami (velmi vzácný materiál);
dub zimní (Quercus petraea) – světle hnědé až nažloutlé barvy;
javor klen (Acer pseudoplatanus) – nažloutle bílá barva.

DATACE: okolo roku 1750.

Červený kabinet

Zde je v podstatě nejtypičtější představitel parketové podlahy. Podlaha se skládá ze čtverců, které mají rámovou konstrukci z dubu, do které je zafrézováno modřínové jádro, na nějž je nalepen zbytek dekoru. Modřínové jádro je v konstrukci velice důležité, protože zabraňuje popraskání parkety, jelikož jehličnaté dřeviny jsou tvarově stálejší a při nalepení vrchního dekoru napříč vláknem vznikne v podstatě překližka.

Červený kabinet.

Základ dekoru tvoří dubový čtverec, který je rozdělen dubovým křížem. Vzniklé čtvrtiny jsou vyplněny javorovou švartnou, jež je ještě úhlopříčně rozdělena dubovým pásem, čímž vznikne další čtverec pootočený na osu základního čtverce.

Materiál

dub zimní (Quercus petraea) – světle hnědé až nažloutlé barvy;
javor klen (Acer pseudoplatanus) – nažloutle bílá barva.

DATACE: okolo roku 1750.

Modrý salon a rytířský sál

Podklad parkety tvoří pravděpodobně modřínová rámová konstrukce, na níž je nalepen svršek parkety.

Modrý salon.

Parketa čtvercového tvaru 63 x 63 cm se skládá z 32 dílů. Pohledová část je vyrobena z dubového dřeva, a dekor je tedy tvořen pouze střídáním orientace vláken ve dřevě. Je to složitý a rafinovaný dekor tvořící vzájemně mezi sebou množství hvězdic, křížů, pásů a obrazců, které se pro pozorovatele mění v závislosti na tom, odkud dopadá světlo a na co se v danou chvíli zaměří.

Přečtěte si: Designové podlahy do vlhkých prostor