Hra na kočku a myš aneb plíseň na dřevěné podlaze, která nehrála žádnou roli

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Je to takový docela zajímavý příběh. Zvoní telefon: Potřebuji, abys jel se mnou podívat se na jednu zakázku, kam jsme dodávali dřevěnou podlahu, zaznělo od dodavatele. Udělaly se na tom fleky, něco jako plíseň. Je toho 200 m², je to už položené a reklamují to.

U nově postaveného domu jsme se sešli ve složení prodejce dřevěné podlahy, kupující stavební firma, stavební dozor a já jako reklamační technik. Místo nebudeme záměrně sdělovat, ani jaký to je dům a už vůbec ne, kdo ho realizoval. Není to vůbec v naší hře důležité. Z praxe je známo, že potrefená husa se dříve či později stejně prozradí sama. Po příjezdu na místo proběhlo běžné přivítání, se slovy: Jde nám o to, aby se přišlo na to, proč se to stalo a kdo za to může. Koukám, že jeden člověk chybí – stavební dozor, ale že je na cestě a za chvíli je tu. Byť dojede jako poslední a moc toho nenamluví, sehraje svou zajímavou roli. Otevřou se dveře nově postaveného domu, ve fázi téměř před nastěhováním. Vyzuji se z bot a obuji do přezůvek. Zase tak čisto, abych tam chodil v ponožkách, tam nebylo. Hned po prvních krocích mi pan stavbyvedoucí ukazuje fleky na dřevěné podlaze. Prý jsou tady v chodbě a kuchyni. Jinde ne. Samozřejmě vidím a cítím mnohem víc, než si pan stavbyvedoucí dokáže představit. K tomu se ale dostaneme později.

Kompletní odstranění dřevěné podlahy provedla firma P-Komplex (2x foto).

„Musím vám říct, pane, že tohle jsem na podlaze ještě neviděl.“ Na to mi odpověděl, že myslel, že sem pošlou profíka, který na to koukne a řekne, oč jde, proč se to stalo a jak se toho zbavit. Povídám, že kdybych to věděl na lusknutí prstu, na první pohled, tak bych musel mít nadpřirozené schopnosti. Pomalu se rozkoukávám a pozoruji všechny detaily a souvislosti.

Už jsme tam byli víc než půl hodiny a stavební dozor nikde. Nerad bych vše ukazoval a říkal dvakrát. Nicméně využil jsem toho, že nejsme kompletní, a šel se podívat po celém baráku na všechny místnosti. A už to vidím, vidím to všude. Jdu vybalit nádobíčko. Vůbec neřeším nějaké fleky a něco, co připomíná plíseň. Tady to bude rychlé a záhada se vyřeší, ostatně jako vždy. Zkontroluji vzdušnou vlhkost, která momentálně ale není vůbec podstatná, ani teplota v místnosti, věděli, že dojedeme, dostatečně dlouho dopředu, a tohle se dá snadno krátkodobě ošálit. Teda pokud ví, jaké hodnoty mají být. Ale jsou věci, které se ošálit nedají, a mezi ně patří třeba moje zapálení přijít věci na kloub. Stavbyvedoucímu jsem položil jednoduchou otázku, než se podlaha položila, kde byla složená a jak dlouho? Byla tady, protože má být složená tam, kde se bude pokládat, aby se aklimatizovala. Správná odpověď. A jaké tady byly klimatické podmínky? Byly dobré. To rád slyším. A to znamená co? Máte nějaké hodnoty zapsané, vyfocené, čím jste je měřili a tak? Ne, to u sebe nemám. Můžete mě nechat nahlédnout do stavebního deníku? Ne, to nebyla dobrá otázka, já to vidím, řeč těla je řeč těla. Ale trvám na tom. Kde je stavební deník?

Na odfrézovaný podklad byla aplikována nivelace do správné výšky pomocí nivelačních koziček.

Stavební deník má stavební dozor. Aha, a neměl by být deník na stavbě? Jen se ptám, na každé stavbě to chodí jinak. Já totiž vím, že stavební dozor byl toho času téměř 14 dní na dovolené a dnes se měl z dovolené poprvé vrátit na stavbu. Takovou jsem dostal informaci, než jsem do toho domu dojel. Fajn, počkáme na stavební dozor.

Přečtěte si:  BARVY Profi 2019/03

Klimatické podmínky při skládání podlahy se nedozvíme, ale zjistilo se, že nivelace proběhla a v tu dobu tam dřevo bylo již složené. Tomu říkám slušná aklimatizace. Také vím, že investor nabízel suché a temperované sklady na uskladnění dřevěné podlahy. To stavba odmítla s tím, že bude lepší podlahu aklimatizovat v místě, kde se bude pokládat. Tak ještě máme čas, položil jsem proto druhou otázku: Co je pod podlahou za potěr? Odpověď zněla: beton. Správná odpověď. To už jsem měl také dopředu zjištěné. Otázka číslo tři, kdy proběhla nátopová zkouška potěru a jak? Odpověď ano, ta proběhla v pořádku, kdy přesně nevím, to bude v deníku. Tuto odpověď nejsem schopen ověřit, nemám deník. Kde je stavební dozor? Otázka číslo čtyři: Jaká byla zbytková vlhkost před pokládkou nebo nivelací? Ta byla správná. Jinou odpověď jsem ani nečekal. Dobře, a dáte mi nějaké číslo, hodnotu? Bohužel si to nepamatuji, ale je to zapsané. Já vím, v deníku. Máte někde v mobilu fotku měření vlhkosti? Ne, to nemám. Špatná odpověď. Otázka číslo pět: kdo to pokládal? To nám dělala jedna podlahářská firma. Jméno se teď asi nedozvíme, protože to je zapsané ve stavebním deníku a ten má u sebe stavební dozor, předpokládám. Ano. Aha, ani se neptám, proč tady realizační firma není.

Poznámka mimo zápis: Mám již informaci, kterou firmu si stavba, co dodala materiál, najala na pokládku takzvaně za ruce. Ta ovšem na to prý neměla zrovna kapacitu, a proto si najala další firmu.

Otázka: Jestli firma číslo jedna koupí podlahu, zůstane jí marže z materiálu, najme si firmu číslo dvě, zbude jí za práci takzvaně za ruce. Za co šla pokládat firma číslo tři? Možná to bude zapsané ve stavebním deníku. Ale ať počítám, jak počítám, matematicky mi to nevychází. To je jako s těmi prsty, tomu dala, tomu málo, tomu míň, tomu ještě míň, na toho se nedostalo, tak utíkal do komůrky a tam se vyplakal. Tady bude asi někdo hodně plakat.

A pozor, přišlo světlo, po hodině dorazil na stavbu ten, co má všechno zapsané ve stavebním deníku – stavební dozor. Než jsem mu stihl položit mou již dotěrnou otázku, kde je stavební deník, vnesl do stavby takové světlo, aniž by chtěl a tušil, odpověděl totiž na nepoloženou otázku číslo šest, aniž bych mu ji stihl položit. Totiž jeho první věta, když vešel, zněla: „Koukám, že si to už pěkně sedlo, zmizely i spáry, ale nějak přibylo více plísně, co?“ Ani netuší, jakou indicii řekl. „Dobrý den,“ povídám, „čekáme na vás, prý vezete stavební deník.“ Ovšem jeho odpověď mě překvapila. „Proč bych měl vozit stavební deník, ten má tady stavbyvedoucí u sebe.“ Vypadá to, že se ten guláš trochu začíná připalovat. No nic, chlapi se asi špatně domluvili, budu si muset jako vždy pomoct sám. Nicméně přes vícenásobnou prosbu o dodání – nahlédnutí do stavebního deníku nebo doložení podkladu, hodnot jsem od nikoho nic nedostal. Byl jsem jen ujištěn, že měření vlhkosti proběhlo a bylo v pořádku. Místo informace a písemného doložení provedení nátopné zkoušky jsem dostal jen ujištění, že proběhla. U měření zbytkové vlhkosti byl prý i stavební dozor, společně s podlaháři a stavbyvedoucím. Při měření byla vlhkost údajně v pořádku. Ale získat jakékoliv údaje bylo nemožné. A tak vytahuji tabulku z normy ČSN 74 4505 a ukazuji hodnoty a vysvětluji. Vtom se ozval stavbyvedoucí, jestli si to může vyfotit. Bylo mi jasné, že tuhle tabulku vidí poprvé v životě. Že měřili akorát tak velké kulové, nerozumí tomu. Nasvědčovaly tomu jeho odpovědi na mé jednoduché základní a banální otázky.

Přečtěte si:  Z historie dřevěné špalíkové dlažby - vývoj výběru dřevin a použití

Takže o co tady jde? Chtějí po mně, abych jim řekl, co je špatně, ale nedají jediný podklad. Ale v pohodě, na to jsem zvyklý. Proč by někdo měl vydávat důkazy, které budou svědčit proti němu. Na to náš zákon pamatuje. Takže je jen na mně, abych jim dokázal, jak velkou chybu udělali, a na nich potom bude, aby vyargumentovali, že to tak není. Třeba se toho stavebního deníku dočkáme. Ale pochybuji, jestli ho po dnešním dnu nespálí v kamnech a nezaloží jiný.

Dobře, tak jsme si tu hodinku a půl hráli na kočku a myš, ale teď končí veškerá legrace, pánové, teď nastoupí fakta. Ale ještě to chce chvilku dělat, „že nevím“.

Říkám, že si myslím, že toto je plíseň z výroby, špatné dřevo. A měl by to řešit výrobce, dodat nové a zaplatit všechny ty škody, co tady vzniknou. My si to taky myslíme. No vidíte, aspoň na něčem se shodneme. Kdybyste měli ten deník, tak vám to tam hned napíšu a jste z toho venku. Ale protože ho nemáte, tak si to budu psát jen já a vy to pak dostanete někdy komplet s výsledky měření písemně. Takže já odeberu vzorek toho dřeva, popíšeme ho a zašleme do laborky. Tak ještě mi řekněte, kde mohu ten vzorek odebrat. Tak mi byla vyznačena dvě místa, kde jsem mohl vyříznout dřevo. A to jsem potřeboval. Potřeboval jsem odstranit podlahu a dostat se k podkladu. Super. Jsem tam, beru měřák a moje domněnka se potvrdila.

Hned na začátku, jak jsem psal, a pozornému čtenáři to jistě neuniklo, jsem viděl a cítil mnohem víc, než si pan stavbyvedoucí dokáže představit. Totiž při chůzi jsem cítil pod podlahou dutá místa, viděl jsem, jak se podlaha začíná vlnit. Na poklepání bylo těch dutých míst na můj vkus dost. Podlaha při chůzi vydávala lupavé zvuky. Na krajích měla místy pozvedané hrany. Byla zřejmě již odtržená od podkladu. Pak tu máme větu po příchodu stavebního dozoru, která zněla: „Koukám, že si to už sedlo, zmizely i spáry, ale nějak přibylo více plísně.“ V tu chvíli jsem již věděl, že to, co se děje, je vlhkem, jen jsem potřeboval posbírat data. Orientačním hrotovým měřákem jsem změřil vlhkost dřeva, byla nadlimitní, a to v rozmezí 10–12 %. Dle technického listu výrobce by měla být 7±2 %. Na některých místech podlaha již vykazovala drobné zvednuté hrany – což může být i následek působení zvýšené spodní vlhkosti. Když už bylo dřevo odstraněno, použil jsem příložný orientační měřák GANN Hydrometer Compact B pro orientační měření vlhkosti potěru. Ten indikoval vlhkost zvýšenou nad limitní hodnoty povolené pro pokládku dřevěné podlahy na sádrový potěr s podlahovým vytápěním. Na cementový mokrý potěr dali sádrovou nivelaci. Ta byla již ve stavu degradace vlhkem a snadno do ní šlo rýpat, dala se odstranit ostrým dlátem. Byla měkká.

Dostal jsem informaci od stavbyvedoucího, že značku nivelace nezná a potěru tam má být 60 mm. Zahájil jsem ruční sekání do podkladu za účelem získání vzorku potřebného k měření. Aby bylo měření přesné, je potřeba kopat až na fólii a odebrat celý průřez potěru. Dostal jsem se na horní nop systémové podlahové nopové fólie, ve které je uloženo podlahové topení. Naměřena byla hloubka 137 mm. Po odečtení tloušťky podlahy a nivelace jsem byl na 119 mm tloušťky cementového potěru, takže nikoliv 60 mm, jak jsem byl ujištěn.

Přečtěte si:  Weber představuje epoxidové podlahové nátěry a stěrky

Postupně jsem provedl standardní odběr cementového potěru v průběžné tloušťce od 10 do 119 mm pro změření zbytkové vlhkosti v podkladu CM metodou. Odebraný vzorek průřezem celého potěru o váze 100 g, aby náběr ručičky byl pěkně rychlý. Po celou dobu jsem si připadal jako mediální hvězda, stál nade mnou stavební dozor a vše stále fotil, asi si to chtěl potom zapsat do stavebního deníku, což mu chválím.

Měření bylo rychlé a netrvalo ani 5 minut (někdy čekáme 30 minut a déle, dokud se ručička nezastaví). Ručička šla rychlostí jako na tachometru ve Škodě 1,2 HTP. Musel jsem CM přístroj otevřít, aby nedošlo ke stržení budíku. „Připravte si foťáky,“ povídám, „vypouštím karbid.“ Měřením bylo zjištěno, že cementový potěr není dostatečně suchý a je v něm stále velké množství zbytkové vlhkosti, které nedovoluje pokládku dřevěné podlahy na cementový potěr s podlahovým vytápěním. O mokré sádrové nivelaci ani nemluvím. Odebral jsem tedy vzorky pro přesné zjištění váhovou metodou, aby bylo jasno a chlapi si to mohli zapsat do stavebního deníku, když tam mají přece všechno.


  • Odebrané vzorky byly ihned zavřeny do odběrných nádob a označeny 1, 2, 3.
  • Vzorek č. 1 obsahoval dva kusy dřevěné podlahy – výrobce ESCO;
    vzorek č. 2 obsahoval odloupnuté kousky samonivelační hmoty neznámého výrobce, který byl zapsán ve stavebním deníku, který nikdy nikdo neviděl;
    vzorek č. 3 obsahoval odebraný vzorek cementového potěru neznámého původu.
  • Odebrané vzorky teď putují do firmy Woodexpert k přesné analýze, a počkáme si tedy na výsledky.

Když jsem z laboratoře dostal výsledky o zbytkové vlhkosti v cementovém potěru, sádrové nivelaci a dřevěné podlaze, bylo vše potvrzené.

  • Pokládka dřevěné podlahy hrubě porušuje technologický postup a návod k pokládce vydané výrobcem, a to se nebavím o dilatacích, které byly na mnoha místech nulové, protože pan architekt nechtěl dilatace a lišty u dlažeb ani HS portálů. Prostě stavba jeden velký průšvih.

Nemusím ani psát, že škody se pohybují v řádu několika statisíců a na pojišťovnu v tomto případě nedáte nic. Ale prý to údajně někdo zkusil.


Závěr: reklamace se zamítá

Při pokládce dřevěné podlahy byly hrubě porušeny technologické postupy.

  • Velmi nadměrná zbytková vlhkost v podkladu, místo 2 % to bylo 4,01 %.
  • Velmi nadměrná zbytková vlhkost v sádrové nivelaci, místo 0,3 % byla 0,72 %.
  • Vlhkost v dřevěné podlaze místo 7±2 % byla naměřena 11,15 %.
  • A plíseň, nebo co to vlastně bylo, věřte, mě v tuto chvíli již vůbec nezajímá.

A jak to dopadlo? Myslím, že pro investora, jak nejlépe mohlo. Má položenou novou dřevěnou podlahu, která je udělaná tak, jak má být, a bude mu sloužit mnoho let. Na správné realizaci se podíleli podlaháři z Cechu podlahářů ČR. Strhávání podlah Martin Pour. Frézování, nivelování podlah a pokládku nové dřevěné podlahy ESCO provedl Vladimír Bradáč a Jan Rejsek. A pak že to nejde.

Nově položená dřevěná podlaha ESCO.

Malé upozornění na konec. Když jedu na nějakou reklamaci, nikdy nemůžete vědět, jestli o ní už dávno nevím a co všechno o ní vím, tak jako to bylo v tomto případě. Lidé mi na www.videopodlahy.cz zasílají všelijaké informace a fotky. Buďte ve střehu, nejedu někoho vysekat, ale zjistit, jestli byl dodržen technologický postup.

Pepa Voborník
www.videopodlahy.cz

Share.

About Author

Comments are closed.