Kapské Město je druhým největším městem Jihoafrické republiky. Vyniká úžasnými přírodními sceneriemi i jedinečným architektonickým dědictvím, které kombinuje francouzské, nizozemské a německé prvky.
Jedním z cílů návštěvníků Kapského Města je také Muzeum současného afrického umění. Oficiální název Zeitz Museum of Contemporary Art Africa připomíná jméno Jochena Zeitze, manažera a mecenáše, který poskytl pro nové muzeum tisíce děl ze své sbírky současného afrického umění. Zatímco taková díla často směřují do zámoří, Zeitzova myšlenka byla ponechat je a vystavit na africkém kontinentu.
Památkově chráněná budova muzea původně sloužila jako silo na obilí a kukuřici, pro tento účel byla postavena v letech 1921–1924. Výškou 57 metrů spoluvytváří charakteristickou siluetu výškových budov ve městě. V soutěži na přeměnu objektu zvítězil architektonický tým Thomase Heatherwicka z Londýna. Jednu část objektu nechali architekti kompletně přestavět – odstranili jádro a vytvořili osmdesát čistě funkčních pravoúhlých výstavních sálů. Zde se prezentují obrazy, plastiky a také video umění. Naproti tomu v druhé části zůstala zachována hmota původního objektu, která umožnila vytvoření působivého atria. Výsledkem je organicky utvářený prostor, jehož původní tvary lze už jen tušit. Denní světlo proniká skleněnou střechou z výšky třiceti metrů až k podlaze. Po vstupu do prostoru návštěvník nevyhnutelně pohlíží vzhůru a má díky elementům směřujícím k nebi pocit, že se nachází v gotické katedrále. Ve dvou postranních tubusech se pohybují cylindrické výtahové kabiny, v jiných se nacházejí vstupy do výstavních sálů.
Keim při rekonstrukci unikátního objektu v Kapském Městě
Velkou výzvou pro realizátory proměny objektu byly mohutné plochy pohledových betonů. Původní tloušťka betonových stěn byla jen 17 centimetrů, což pro stabilitu objektu po odstranění vnitřních přepážek nestačilo. Proto nechali architekti původní stěny dodatečně zesílit novou, 42 cm silnou vrstvou betonu. Po sejmutí bednění se objevila celá řada nedostatků a poruch, na některých místech došlo k vyplavení cementové kaše a ke vzniku štěrkových hnízd, vznikly nežádoucí odskoky v betonu, povrchy nesourodě odrážely světlo a byly na mnoha místech znečištěny zbytky olejů.
Na návrh architektů se pro úpravu betonových ploch použila minerální produktová paleta od společnosti KEIM, předního světového dodavatele minerálních nátěrových systémů, včetně speciálních systémů určených pro povrchovou úpravu betonu. Realizační firmy provedly egalizaci nerovností, odstranění nežádoucích hran, zaplnění cementových hnízd a lunkrů, přestěrkování celých ploch. Byly odstraněny zbytky separačních olejů a olejových skvrn.
Cílem finální povrchové úpravy bylo sjednotit barevnost různých ploch, ale současně zachovat nezaměnitelný minerální charakter betonu, který nesměl zmizet pod krycí vrstvou barvy. Zde se skvěle uplatnil lazurovací systém KEIM Concretal Lasur, který umožnil sjednocení barevného odstínu rozsáhlých betonových ploch a při tom zachoval viditelnou pórovitou strukturu betonu.
Muzeum současného afrického umění se stalo doslova magnetem, během prvního měsíce po otevření si ho prohlédlo 70 000 zájemců. Okouzlení návštěvníci dnes vnímají budovu jako celek, který je sám o sobě uměleckým dílem a netuší nic o náročném, téměř restaurátorském ošetření rozsáhlých betonových ploch.
