Dobře zaizolovaná střecha vytvoří příjemné mikroklima v celém domě

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Letní horko může být v interiéru domu opravdu nepříjemné. Pokud každé léto trpí dům přehříváním, je dobré začít přemýšlet o izolování střechy. Přehřívání v létě a tepelné úniky v zimě bývají častým problémem především starších domů. Optimálně navržená izolace podkroví vás však ochrání před zimním chladem i letními vedry. S dobře zaizolovanou střechou je možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě, protože podstatně snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v zimních, ale také v letních měsících.

Jakou zvolit tloušťku materiálu?

Před vlastní realizací je velmi důležitý správný návrh střešní konstrukce. Nejlepší variantou je detailní rozpracování návrhu přímo v projektové dokumentaci. To často vyjasní i celou řadu detailů, které by jinak mohly v budoucnu způsobit složitější problémy k řešení přímo na stavbě.

Zásadní otázkou, na kterou téměř všichni investoři hledají při plánování stavby či rekonstrukce odpověď, je ideální tloušťka a druh použité tepelné izolace. V závislosti na použitém materiálu jsou v dnešní době optimální tloušťky tepelné izolace do šikmé střechy na úrovni 300 mm. Někteří investoři ale raději sáhnou po tloušťkách ještě vyšších. Důvodů může být více. Buď se v projektu počítá s méně kvalitním izolačním materiálem, nebo naopak se jedná o tzv. pasivní stavbu, kde se tloušťky izolace v šikmé střeše často blíží i k 500 mm. V některých případech se vyšší tloušťkou tepelné izolace také kompenzují tepelné mosty vzniklé vlivem konstrukce krovu (nejčastěji vlivem krokví).

Přehřívání podkroví v letních měsících účinně pomůže izolace

Rozhodnutí o správné tloušťce izolace současně určuje již nyní výši nákladů na vytápění pro příští desetiletí. Náklady na tepelné izolace totiž činí jen asi 3–5 % investičních nákladů na vestavbu podkroví, které se ale již za několik let vrátí díky nižším nákladům provoz domu – jednak za vytápění v zimních měsících, ale i nepořizování a nepoužívání klimatizace nebo větráků v horkých letních dnech. Nevyplatí se při stavbě na izolaci příliš šetřit. Pokud se rozhodnete o rekonstrukci střechy později, bude to náročnější a nákladnější nejen finančně, ale i na čas. Většina lidí se do náročné rekonstrukce ani nepustí a říká si, že těch několik slunečných tropických dnů, kdy se v rozpálených podkrovních ložnicích nedá ani spát, vydrží. Pokud ale počet horkých letních dnů bude neustále stoupat, mnozí jistě svůj původní záměr přehodnotí.

Přečtěte si:  Zateplený sokl, důležitý detail nízkoenergetických domů

U rodinných domů navíc můžete z programu Nová zelená úsporám na izolování nejen šikmých střech, ale i obvodových stěn, stropu a podlah získat dotaci až 550 000 Kč. Výše dotace závisí na ploše izolované konstrukce na obálce budovy a může to být až 50 % celkových způsobilých nákladů. Čím více opatření vedoucích k úspoře energie provedete, tím vyšší částku získáte, a to i v případě provádění prací svépomocí.

Zelená střecha ochlazuje dům i okolí

Další možností, jak si ochladit podkrovní místnost, je realizace vegetační střechy. Vegetační, neboli zelené střechy, mají hned řadu praktických výhod a vlastností. Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu.

Pokud si pořídíte takovou střešní zahradu, můžete si dopřávat klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta, protože zelené střechy dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučení u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu. Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu. Pro tyto případy doporučuji skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická.

Termosnímek šikmé střechy s částečnou vegetační střechou ukazuje výrazné teplotní rozdíly.

Úspora vody se zelenou střechou zajištěna

Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95–100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Ve městech tato zbytečně odtékající voda značně zatěžuje systém tamní kanalizace. Nejenom, že je nutné tuto vodu staženou do podzemních stok odvádět, musí se dále i čistit. Tento cyklus je však naprosto zbytečný, neboť dešťovou vodu můžete využít v domě na splachování, údržbu a úklid i na zalévání. Konstrukce střechy se přitom vždy navrhují na maximální stav zadržené vody ve skladbě střechy, proto není potřeba mít obavy o statiku konstrukce.

Přečtěte si:  Isover spustil on-line seriál izolační inspektoři

Uspořit však můžete nejen v rámci spotřeby vody, ale už při samotné realizaci zelené střechy. Na pořízení zelené střechy můžete využít dotačního programu Nová zelená úsporám. Čerpat příspěvek můžete ve výši až 800 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy.

Místo pro příjemný odpočinek – klidné posezení na vegetační střeše

Druhy zelených střech

Podle druhů rostlin a intenzity údržby rozdělujeme vegetační střechy na tři základní typy, a to extenzivní, polointenzivní a intenzivní vegetační střechy. Na extenzivních střechách můžete pěstovat především sukulentní rostliny rodu Sedum a Sempervivum, tedy rozchodníky a netřesky. Na intenzivních vegetačních střechách najdete často trávník, ale nepřekvapí vás zde ani strom nebo dokonce zeleninová zahrada. Polointenzivní vegetační střecha představuje přechod mezi oběma typy, obvykle zde rostou traviny či drobné keře. Rozdílná je ale náročnost údržby, kterou musíte jednotlivým typům střech věnovat. U nejrozšířenějšího typu, tedy u extenzivních vegetačních střech, postačuje údržba jednou za rok. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba, včetně například sekání trávy v letních měsících.

Jak na to?

Samotná realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvláště u extenzivních vegetačních střech. Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí – geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny, za určitých podmínek i kalíšková folie. Skladbu vždy doplňte praným kamenivem okolo atiky a detailů.

Aplikace předpěstovaných ecorastrů

Pro šikmé střechy je řešení také jednoduché. Vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je potřeba na šikmé ploše stabilizovat. K tomu se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy, jejichž výhodou je možnost zapěstování vegetace a následná urychlená montáž.

Přečtěte si:  Kročejová izolace podlahy - časté otázky při návrhu a realizaci

Pro další informace využijte bezplatnou poradenskou linku 800 476 837 (800 ISOVER) či technickedotazy@isover.cz, kde vám technici poradí nejen jak na izolaci střechy, ale zodpoví i na další dotazy k zateplování domů.

www.isover.cz

 

Share.

About Author

Comments are closed.